Blog

Ahoj, milí organizátoři i ostatní čtenáři! Děkuji, že jste a že děláte, co děláte. Díky absolvování kurzu TKDM1 jsem se ukotvil v přesvědčení, že vše je možné, a nic se neděje náhodou, díky čemuž se mi žije jinak – s lehkostí, radostí a hravostí 🙂 Děkuji! Přeji tohoto vědomí dosáhnout všem lidem, včetně užívání si výsledků. Týden po kurzu pracuji na přeprogramovávání podvědomí a uvolnění, a výsledky už se dostavily a tak kvantím vesele dál 🙂 Těším se na vás nejen na kurzu 2, ale i kdekoliv jinde při našem „nenáhodném“ setkání (třeba i na tom Bali) 🙂 Posílám všem vlnu znásobující 1,618x jejich účinnost a rychlost manifestace 🙂 Užívejte dny dle Vašich pohádkových představ! 🙂 Tom

Mily Pavel, nastroj, ktory si nam dal je mocny. Dnes som si to uvedomila ked sa mi podarilo ohnut lyzicku (photos). Kto zazije ten pocit prvy krat, tak je to ako dotyk bozstva! A to uvedomenie za tym, ze tieto moznosti mame vo vlastnych rukach- to je viac ako ucenie z 5 vysokych skol! Som ti vdacna za tento novy rozmer a az teraz si spominam, ze som sa pred 2 dnami hrala s vlnou, ze viem kvantovat ako ty:-) Urcite este nie, ale lyzicka nastartovala cestu. Dakujem ti. Doslova a do pismena – mam NOVY ROZMER! Tesim sa na tie dalsie. Elena

„Jmenuji se Lukáš Hurník a jsem z Ostravy. O Technice Kvantového Doteku Matrixu jsem slyšel letos v létě. Po shlédnutí pár videjí na Facebooku jsme se s přítelkyní rozhodli přihlásit na první stupeň, který se konal v září a hned jsme si přikoupili druhý stupeň, který byl koncem listopadu. Měli jsme tušení, že to bude hodně dobrá zkušenost. Byl jsem velice zvědavý, jak to bude vše probíhat a stále mi vrtalo hlavou, jak se vlastně vytvoří ta vlna, o které se zmiňovali na videu. Jaký to bude asi pocit a jestli mi to vůbec půjde. Všechno šlo a šlo to rychle, pocit to byl úžasný. Hned první den na začátku kurzu jsem se naučil něco úžasného a pro mě tak hravého – vytvoření vlny. Nebylo to nic těžkého jak jsem si předtím představoval. Došlo mi, že vše je možné a že je jen na mně jaký mám život, jak se cítím a jaký jsem. Bylo to pro mne velice zásadní. Kvantování a vlnování, jak tomu já říkám, se pro mě stalo životním stylem nebo zvykem. V mém případě to bylo velice návykové. Prvních 5 dnů po kurzu jsem posílal vlny na vše co šlo a do tří hodin rána. Výrazně se mi zvýšil cit pro kreativitu a mé kreslířské a malířské dovednosti šly výrazně nahoru. Všechno jde nyní snadněji a rychleji. Je to velice úžasná zkušenost, kterou všem vřele doporučuji.“

Ahoj TKDM týme! Ani nevím, jak začít 🙂 Asi tím, jak jsem se ke kvantovce vůbec dostala? Již několik let žiji svůj život podle Tajemství (The Secret), a to tak že používám pozitivní myšlení (vypustila jsem mimo jiné všechna negativně manipulující média) a vysílám přání (vizualizací a puštěním myšlenky) do vesmíru, který mi je plní. Již tímto způsobem se mi v životě skvěle dařilo. Díky mému již dvouletému synovi jsem se začala více zajímat o alternativní léčbu a postupně jsem zjišťovala, že všechny nemoci jsou psychosomatického původu. Hledala jsem další informace a najednou mi do cesty přišel kurz kvantového doteku matrixu. Tento kurz byl neskutečně nabíjející, plný odpovědí na všechny mé otázky ohledně toho, jak to na tom světě vlastně funguje a byli jsme svědky uzdravovacích zázraků. Pochopila jsem, že jsme dokonalými tvůrci svého života (každá myšlenka tvoří), že všechna ta „realita“ kolem nás pouze zrcadlí naše vnitřní nastavení (např. strachy přitahují zase další strachy) a že to, co se tváří jako hmota, je ve výsledku jen shluk informací, které jsme schopni měnit. Kvantovku jde využít v jakémkoliv směru našeho života. Já ji používám zejména v oblasti léčení a již hned po skončení prvního kurzu se mi dařilo léčit lidi na dálku kolem sebe. Léčila jsem s úspěchem zánět močového měchýře, namožené svaly, bolavou nohu, opary, afty, váček pod zubem, bolest ucha, bolest zápěstí, bolest ramene, horečky, zánět průdušek, špatnou krev, rýmy, kašle, bolesti hlavy, naraženou ruku, bolest krku, ekzém, bolesti zad aj. Největší můj úspěch byl, když se mi podařilo vyléčit dlouhodobou bolest zad (která se chronicky vracela již od mládí), kdy dotyčný již nějaký čas jen polehával a každý pohyb byl pro něj dost bolestivý. Během jedné hodiny léčení na dálku se dostavila obrovská úleva a bolest téměř vymizela. Další den jsem pokračovala ještě v přímém léčení a dotyčný se nyní cítí i přes svůj pokročilý věk jako mladík. Toto vyléčení zpečetil za dva dny pomáháním při stěhování a záda v žádném případě nešetřil, doslova se cítil jako Rambo 🙂 Kvantovka mi neskutečně obohatila můj život. Dala mi hlavně svobodu…možnost odprostit se od strachů, manipulací všeho druhu a tvořit si svět jen podle svých představ! Mnohokrát děkuji za možnost tohoto poznání! S láskou Andrea

(Příběh byl uveřejněn na facebooku, kde ho Pavel Vondrášek komentoval, proto přikládáme i s jeho komentářem.) Vždy jsem byla přecitlivělá a měla sklony k depresím Minulý týden mi přišel tento e-mail od jedné absolventky, která byla na našem kurzu poprvé před více jak rokem. A dovolila mi ho s vámi sdílet. Ze zřejmých důvodů si přála neuvádět své jméno. Na závěr připojuji svůj komentář. „V mládí jsem si hodně nedůvěřovala. Byla jsem si nejistá sama sebou. Spoustu věcí jsem si brala až moc. Často jsem brečela. Nechápala jsem, proč se mi děje tolik nespravedlností. Měla jsem období, kdy jsem byla šťastná a pak kdy jsem přišla ze školy a celé dny spala. Když jsem nespala, tak jsem koukala do stěn a přemýšlela nad nesmyslností světa a jak nic nemá cenu dělat. A přitom by to do mě málokdo řekl. Byla jsem pěkná, štíhlá, milá. Kluci o mě měli velký zájem a měla jsem několik dobrých kamarádek. Byla jsem považována za trochu přecitlivělou, avšak společenskou a kamarádskou. Uvnitř mě se však v pravidelných intervalech odehrávalo peklo. Dospěla jsem, udělala jsem vše, co se ode mne očekávalo, ale chtěla jsem to i já sama. Dostudovala jsem vysokou, vdala se a měla děti, po mateřské jsem nastoupila do práce v mém milovaném oboru a pro lidi ve svém okolí jsem považována za šťastnou a úspěšnou. Má přecitlivělá a apatická období však nezmizela. Děti potřebovaly mou pozornost, takže jsem nedávala nic navenek najevo, ale uvnitř mě to rostlo. Dostala jsem se do stavu, kdy jsem hrála hru na štěstí a spokojenost, ale ve mně samotné bylo více a více prázdna. Jednoho večera se mi objevilo Pavlovo video na Facebooku. Normálně na takové věci neklikám, ale toho večera jsem klikla. Znělo to jako pohádka. Avšak zaselo to ve mně trochu pochybnosti, zda by mi to přece jen nepomohlo. Nevěřila jsem, že by to bylo tak snadné a fungovalo to, ale nějaká malá holčička ve mně toužila po šťastném pohádkovém happy endu ve stylu – žili šťastně až do smrti. A tak jsem se přihlásila. Na jedničce jsem byla zrovna ve své euforické fázi. Byla jsem šťastná a vše zapadalo. Moc mě to bavilo a k mému překvapení mi to i šlo. Odjela jsem domů a těšila se z malých zázraků, které jsem dělala. A pak to zase začalo přicházet. Začala jsem tomu svému stavu podléhat jako vždy. Ale bylo to jiné, už jsem jakoby nebyla vtažena do toho, ale dokázala jsem se na situaci koukat z pohledu pozorovatele. A najednou jsem si dokázala říct: „Dost, tak kvantuj ne!“. K mému překvapení to začalo pomalu odcházet. Místo několika týdnů jsem si svůj stav „užila“ jen dva dny. To mě nakoplo. Přihlásila jsem se na dvojku, o které jsem věděla, že se věnuje čištění strachů a bloků a rozhodla jsem se najít příčinu. A taky ji našla. Na kurzu se mi podařilo vytáhnout několik „zapomenutých“ nepříjemných vzpomínek z dětství. A zpracovala jsem si je. Cítila jsem se volná. Mohla jsem volně dýchat. To prázdno, které se občas objevovalo v plné síle se najednou zaplnilo svěžím vzduchem a láskou. Seděla jsem a brečela. Ne, lítostí nebo smutkem, ale obrovskou vděčností. Několik týdnů po kurzu jsem žila v euforii, bylo mi moc dobře. V práci jsem podávala excelentní výsledky, byla povýšena. Rodina byla stmelenější, než když dřív. Po nějaké době mi začal zase najíždět ten stav. V tuto chvíli jsem ho dokázala s klidem pozorovat. A začala hledat příčinu, proč se mi to děje. A vyčistila to kvantováním. Už to nebyla záležitost dnů nebo týdnů, ale několika hodin. Stalo se mi to ještě asi čtyřikrát. Tehdy jsem pochopila to, o čem Pavel mluvil: co skutečně znamená být vědomým tvůrcem. Že to není být neustále vysmátý a že se mi nikdy nepřihodí nic špatného, ale že můžu odstoupit od situace a přetvořit ji. Během posledního stavu jsem to vyřešila během pár minut. Od té doby uplynulo půl roku a žádné pocity marnosti, prázdna, zbytečnosti se u mě neobjevily. Kvantuji téměř každý den, aktivně tvořím. Děje se mi hodně dobrého, ale sem tam i to, co se normálně považuje za špatné. Dnes už s tím, ale umím pracovat, takže z těchto špatných situací vytěžím něco dobrého pro sebe. Je mi volně. Cítím se svobodná. A děkuji za to. Jsem moc vděčná za to, že jsem si dovolila být vědomá. A děkuji i tobě, že to lidem s neuvěřitelnou trpělivostí a láskou neustále opakuješ.“ Pavlův komentář: Na tomto příběhu se mi líbí několik věcí, na které chci upozornit: 1) Kvantováním dokážete zázraky už během chvilky, to co z vás však učiní mistry je, když budete trénovat ideálně každý den. A postupně si budete zvětšovat své pole možností. 2) Šťastný život je o naší volbě a přístupu. Vždy můžeme okolnosti proměnit v lásku a dobro. Obzvlášť umíme-li pracovat přímo v informačním poli. 3) Život nám podstrkuje nevyřešené věci tak dlouho, dokud je nevyřešíme, proto se této paní stále vracely ty stavy, dokud nevyřešila všechny příčiny. Tyto příčiny nemusíme najít během terapií, protože jsou velice drobné a často se vztahují ještě k jiným důsledkům. Když umíte kvantovat, snadno je odstraníte pryč, už je nemusíte znovu emocionálně prožívat a nemusíte ani znovu prožívat jejich důsledky. Proto každému doporučuji, aby se naučil sám kvantovat a nespoléhal se jen na terapeuty – průvodce, kteří mohou hodně pomoci. Ale hlavní roli tam pořád hraje člověk sám a když sám se sebou umí pracovat i on, výsledky jsou daleko lepší. 4) Stále se nám něco „děje“ prolínáme se s dalšími sedmi miliardami Vesmírů. To, co se na nás chytí můžeme ovlivnit tím, že si vyčistíme to nezpracované v nás a naplníme to láskou a pak si nastavíme to, co chceme vyzařovat. Pokud dodržíme tento postup, nebude se nám dít, že to nezpracované a bolavé bude ovlivňovat to, co skutečně přitahujeme. Nemůžete si přitáhnout do života nic s čím nerezonujete – ať už pozitivně nebo negativně. A proto naše nastavení určuje co nám do života vstupuje. Když umíte kvantovat, nemusíte se bát ani toho, co nezpracovaného zase někdy vyleze. Ani nemusíte trávit dlouhý čas neustálým čištěním s touhou být dokonale čistý. Jednoduše to zpracujete, když to vyleze a máte hotovo a zase prožíváte to, co chcete skutečně žít. Děkuji ti za to, že jsi na sobě nepřestala pracovat ani ve chvílích, kdy se objevily problémy. Také za to, že sis dovolila být šťastná. Pamatuji si, že to pro tebe na kurzu nebylo vůbec snadné :-). A v neposlední řadě za to, že ses rozhodla svým příběhem inspirovat ostatní a dodat jim odvahu v tom, že nemusí trpět.

Dobrý deň Pavel, myslím ze je práve ta chvíľa, aby som sa poďakovala, za prácu ktorú robíš, za kurz ktorý si vytvoril pre nás, za tvoju pomoc ľudom, nesmierne cítim tu veľkú lásku a zdieľanie. Nelutujem ani cent ,ktorý som si darovala pre svoj osobný rast a že som si vybrala práve tuto cestu. Motala som sa v kvantovke uz 7 rokov a pred tým 20 v ezoterike, kým som na youtube (náhodou) klikla na teba. Od vtedy mi to stále dookola vŕtalo hlavou až som sa odhodlala a sama vybrala do Brna. Cítila som sa ako doma. Pri tvojich videách prežívam pokračujúci proces a obohacuje ma, urobil si to dokonale za čo ďakujem zakaždým ked ho dopozeram. Doteraz som uz pomohla viacerým ľudom, medzitým som aj stratila ľudí s ktorými uz nezdieľam ich reči. A je to tak v poriadku. Este raz vďaka za vsetko ,verím ze sa este stretneme. Ta dvojka mi tiež vŕta v hlave myslím na teba aj na tvoj tým s láskou a poďakovaním nech sa Vám všetkým krásne darí s láskou Tana

Přijela jsem k nehodě osobního auta a motorky. Viděla jsem u svodidel ležet motorkáře a postávat lidi kolem. Já vyběhla z mého auta, hlavou mi proběhlo, co mám dělat a poslala jsem si vlnku nejlepších záchranářů světa. Dokázala jsem poskytnout pomoc jako profík, byla jsem v klidu a automaticky zajištovala životní funkce zraněného, do příjezdu záchranářů jsem posílala vlnky zraněnému a mluvila s ním. Jediné co mě v tu chvíli napadlo, že mohu udělat, bylo, že jsem posílala vlnku zdravé tělo, zdravé orgány, tělo bez bolesti. Po naložení do záchranky ten mladý motorkář měl jediné přání, abych byla s ním, ale to mi nebylo umožněno. Za dva dny mi volala jeho manželka a řekla mi, že měl prasklou pánev. Sedla jsem si k internetu a hledala, co se dělá v případě prasklé pánve. Bylo pro mě neuvěřitelné, že jsem udělala přesně takovou první pomoc, která se v případě prasklé pánve udělat má. Navštívila jsem tohoto muže i v nemocnici. Byl na tom psychicky dost špatně, povídali jsme si, byla jsem s ním a vlnkovala jsem. Na konci návštěvy mi řekl, že se mu moc ulevilo. Zůstáváme spolu v přátelském kontaktu. Kvantovka funguje i v krizových situacích a vůbec na to nemusíte myslet, automaticky mi šel z rukou proud energie a vysílala jsem vlny.

Ahojte Rodinka Kvantových ( úžasných) Som veeeľmi Šťastná, že som vás všetkých spoznala…V prvom rade obrovská vďaka Pavlovi a asistentkám, za to všetko, tie skvelé 4 dni…Priznám sa, bolo mi v pondelok až do plaču že sa s vami nestretnem, ale hneď som si povedala, jún je za dverami a verím, že sa občas niektorí stretneme aj na kávičke Kvantujem si prostredie doma, mamine kludnú nočnú v práci, a najmä sa mi podaril včerajšok keď ma čakala skúška na konci kurzu a predstavila som si ako mi Magister podáva ruku a gratuluje mi k úspešnému ukončeniu. Poviem vám, že do papierov som sa vôbec nepozrela, len to čo som zachytila na kurze a prečítala som si v pondelok a včera na ceste na skúšku. Nič viac. Skúšku somdala úplne bez problémov až s neobyčajným kľudom, akoby presvedčením, že inak to ani byť nemôže! Som rada, že sa vám darí, ja musím ešte trochu presvedčiť aj môj neúnavný beta mozog, ktorý si melie svoje…

Kurz bol skvelý, Pavel so svojím tímom spolupracovníkov to dotiahli k dokonalosti. Je pravda, že sprvu ma odrádzala vyššia cena kurzu, ale s odstupom času môžem povedať, že sa oplatilo a myslím, že som dostal ešte viac ako som dal. Takže z toho čo som za štyri dni zažil na kurzu som unesený. Hoci som mal aké-také znalosti o kvantovke, ale až Pavel mi ukázal, že ani z ďaleka to nebolo všetko, že tie hranicu sú v podstate bez obmedzení. Takže z kurzu som odchádzal s krásnymi zážitkami a nabitý energiou. Jedným slovom bol som spokojný z prežitého, ale tá povestná čerešnička na torte prišla až po príchode domov. To najlepšie ma ešte len čakalo, ale to som v tom momente ešte nevedel. Po dvoch dňoch od skončenia kurzu mi prišiel na e-mail 21 dňový on-line kurz. A tu chcem zdôrazniť, že je to viac ako dokonalé. Ba povedal by som, že je to možno ešte lepšie ako ako kurz samotný ;o) Ozaj, klobúk dolu, ale je to viac ako pridaná hodnota k samotnému kurzu a lepšie spracovanie si ani neviem predstaviť. Pre mňa to má veľkú hodnotu už aj z toho dôvodu, že sa k tomu môžem hocikedy vracať a je to nesmierny pomocník. Z môjho pohľadu tu už niet čo vylepšovať, lebo si myslím, že je to viac ako dokonalé. Veľké vďaka a určite by som rád sa zúčastnil aj 2. kurzu, len čo si osvojím nazbierané vedomosti a skúsenosti z absolvovaného kurzu. Čaká ma ešte dlhá cesta, ale viem, že s Pavlovými materiálmi ju budem mať o hodný kus skrátenú :o) Ďakujem za prežitý zážitok, ďakujem za odovzdané vedomosti a prajem veľa pozitívna do budúcnosti vo všetkých smeroch. Ste skvelí a kiež by takých ľudí na Zemi bolo viac. Raj by bol na dosah :o)

Pracuji v oboru, kde slyším silné příběhy a většinou se špatným koncem a dnes už si říkám, škoda, že neznali TKDM, určitě by to pro ně bylo alespoň lehčí, když ne úplně dobré. Čím víc o tom přemýšlím, tím víc si uvědomuji, že to, na co si myslíme, vyslovíme nebo nám předurčili naši blízcí v dobré víře v naše blaho, se nám opravdu stane. Už jako osmileté mi moje babička /nejlepší bytost mého dětství/ řekla: ,,Tohohle kluka si jednou vezmeš… on bude po taťkovi, ten nadevše miluje svoji ženu a ve všem jí pomáhá, s ním se budeš mít dobře.“ Taky říkala, že dům, který jí patří bude jednou můj. Bylo mi deset let, když odešla. Roky utíkaly a v mých šestnácti letech se najednou začaly moje cesty propojovat s cestami toho ,,hodného kluka“ a tak, jsem ve dvaceti mohla babičce tam nahoru říct: ,, Měla jsi pravdu, já si ho beru, děkuji, žes mi ho předpověděla a poslala.“ Bezesporu to tak bylo. A život šel přesně podle slov té moudré ženy. Nastěhovali jsme se do jejího domu a vychovali spolu dvě úžasné dcery. ,,Mami, myslíš, že najdu tak hodného kluka, jako je náš taťka?“- zeptala se mně jedna z nich. ,,Budeš muset hodně hledat, ale určitě ano“. Dnes vím, že se jim to oběma podařilo. V zaměstnání jsem měla postup, který jsem si přála a po čase, když jsem si pomyslela na změnu zase jsem měla tu práci, jakou jsem chtěla a i manžel pracuje v oboru, který vystudoval a který má rád. Pak jsem jednou řekla v souvislosti s vážným onemocněním: ,, Tuhle zkušenost my naštěstí v rodině nemáme.“ – Všechno co říkáš a na co myslíš se stává skutečností – dobré i zlé. K třicátému výročí svatby jsme dostali dar v podobě největšího strašáka- rakovinové buňky ve vyříznutém melanomu. Na onkologii řekli, budeme to pozorovat, přijďte za tři měsíce. – Jakoby čekali, až z vás bude pacient… Žádná rada nebo opatření týkající se prevence nebo předcházení nežádoucímu vývoji nemoci. Bezesné noci, společný pláč, společné mlčení,…strach. ,,Musíme spolu o tom mluvit, najdeme řešení, jen se mnou mluv. Ne ti, co odejdou, ale ti, co zůstávají to mají těžké.“ ,,Já si Tě uzdravím.“ Nechci v padesáti zůstat sama… Našli jsme lékaře, co byl ochotný nám pomoci. Po první návštěvě jsme byli otřeseni. Výsledek jeho měření byl pro nás nepochopitelný. Nikdy nemarodil kromě infekčního zánětu jater v šestnácti letech téměř žádné onemocnění, žádná pracovní neschopnost. A teď tohle … Přítomnost rakovinotvorných buněk, aceton v játrech, velké množství parazitů, téměř nulová imunita,… Řešením je přísná dieta a podpora doporučenými léky na přírodní bázi. A tak začala naše cesta. Bez cukru a bílé mouky? – My dva, kteří tak milujeme sladké. Netušila jsem, že pečením moučníků a buchet dvakrát do týdne svým milým vlastně škodím. Bez brambor a knedlíků?? – Vždyť na tom jsme vyrostli?!?! Těžce, ale šlo to. Jenže to jsme na sebe byli ještě málo přísní. Na druhé návštěvě naměřeno jen nepatrné zlepšení. Doporučené léky mají na příbalu napsáno podpora onkologické léčby a to už není žádná prča. Moje odhodlání – uzdravit si ho – prospělo ve výsledku i mně. Nejen úbytkem na váze, ale i uvědoměním si sebe sama a uspořádáním životních hodnot. A ještě jedno konstatování našeho lékaře: ,,Je to ve vaší hlavě. Musíte to z ní dostat. Jediný, kdo, podle mého, to opravdu umí je Pavel Vondrášek.“ No a tak jsem ho našla, přítel Google mi pomohl. Kurz TKDM je za necelý měsíc a nám dvěma šetřílkům bylo poprvé jedno kolik to stojí. Věděli jsme, že nám pomůže a prospěje. Chvíli mi trvalo, než jsem si uvědomila, že jsme tu každý za sebe. Můj muž to naštěstí pochopil hned a změna na něm byla pozorovatelná už na konci prvního stupně. Poznali jsme úžasné lidi a znovu objevili věci a dovednosti, které jsme v průběhu života upozadili. Už si zase umíme hrát a hlavně – postavili jsme každý sám sebe na první místo. Doma jsme si kvantovali každý sám a spolu navzájem. Moc se mi líbí to, jak Iva říká: ,,Co chceš??“, tak hravě a laškovně. A tak se stejným tónem ptám minimálně dvakrát denně: ,,Co chceš??“ a posílám vlny na požadovaný záměr. Pomáhají nám i naši noví přátelé ,,kvanťáci.“ S láskou vám všem upřímně děkuji. Věříme, oba věříme, že se nám to daří. Následující kontrola na onkologii dopadla dobře a druhý den i měření u ,,našeho“ pana doktora. Nejdřív mrskal knírem, jakoby se divil a pak mu jen cukaly koutky, když se dozvěděl, že jsme byli na kurzu. ,,Výborně, výborně. To je moc dobře. Ještě poladíme tu imunitu a musíte se naučit odpočívat.“ – Jakoby ho znal odjakživa, poznal, že je to dříč, který si práci hledá a když náhodou žádná není, tak si ji vytvoří. Na dvojku jedeme natěšení a zvědaví, co ještě v sobě objevíme, co ještě se můžeme naučit a s dobrými zprávami pro naše ,spoluuzdravovatele´. Je úžasné, co všechno umíme a dokážeme, jen jsme to v běhu života pozapomněli. Dokonce i čarujeme, rozpouštíme mraky a hlavně pomáháme a prospíváme sami sobě a dokážeme pomoci i ostatním, když nás požádají. Získali jsme novou zkušenost, sice špatnou, ale zřejmě jsme to oba potřebovali. Ten můj ,,hodný kluk“ už umí odpočívat a já miluju to, jak se na mně podívá, když se spolu odpoledne zase potkáme doma. Nemusí nic říkat, stačí když mně obejme a oba víme… S pokorou, vděčností a láskou. Jsme tady a teď.