Nejvyšší dobro, se kterým se každé břímě zdá být lehké. Bdí nad námi ve spánku, a i když se unaví, tak nějak víme, že se nikdy nevyčerpá. Neviditelná a přesto velice silná na to, aby vše v okamžiku proměnila a poskytla více radosti, nežli slovo samotné.
Přejeme vám, abyste dnes byli láskou a šířili tu krásnou neviditelnou sílu skrze sebe všude kolem.
S láskou, www.kvantovaterapie.cz
Blog
-
Láska, o které se nediskutuje…
-
Největší z divů – láska
Není 6 divů – je jen láska… láska je dokonalý div. Dokáže rozehřát zmrzlé srdce. Radostné srdce naplní ještě větší radostí. A když ji „spotřebováváme“, tak se množí. Je ukázkou nádherného proudu života – dávání a přijímání.
Dovolme si prožívat lásku ve všem, co děláme i ke všemu živému a neživému. Rozzáří to náš život. Prožívat lásku neznamená, že musíte se vším souhlasit nebo že si máte nechat líbit věci, které se vám nelíbí. Naopak – když to, co se vám nelíbí, naplníte láskou ve svém srdci, věci se mění.
Krásný láskyplný den.
S láskou, www.kvantovaterapie.cz -
Zodpovědnost
Představte si svět, ve kterém by každý člověk přijal zodpovědnost sám za sebe a o sebe, za své myšlenky, činy, v péči o své tělo i mysl. Jednoduše by byl zodpovědný za vše dobré i špatné co se mu děje. Věřím, že jen tato „maličkost“ by změnila svět. Už by tu nebyl svět viníků a obětí. Byl by tu svět tvůrců, kteří si navzájem pomáhají tím, že se inspirují, (spolu)pracují na společných projektech podle svých zájmů nebo si pomáhají „jen“ tím, že jsou. A teď zahoďme představu, že je to jen utopie. A přijměme představu, že to je možné.
A víte, od koho můžeme začít? Asi ano, že? Odpověď je pořád stejná. Sami od sebe.
Převezměme zodpovědnost za svůj život, začněme se o sebe krásně starat. Dopřejme si to nejlepší a naplňme se péčí a láskou až po okraj. A klidně ji nechme i přetékat, aby se mohla dotknout lidí kolem nás a my sami jsme je začali inspirovat tím, jak záříme – k tomu, aby to udělali také. A takto to můžeme tzv. poslat dál. A ti další to pošlou také dál. Důležité je, že my tuto realitu můžeme začít žít už dnes. Je jedno jak to mají dnes ostatní. Jakmile se přenastavíme my, začne se měnit i naše okolí. Přijdou nám do života noví lidé, kteří již tuto realitu žijí a ti staří se buď inspirují a nebo se rozhodnou to mít jinak. Na to mají právo. Jsou to svobodné bytosti. Nikoho nemůžeme předělat – jen sebe. Ostatní můžeme jen inspirovat.
Věřím, že Vás to bude bavit. Nás to baví moc. Je krásné si povídat s lidmi, kteří jsou tvůrci svých životů. Je to velice inspirativní a také energeticky nabíjející. Když držíte zodpovědnost za druhé ve svých rukách. Nejste šťastní a spokojení ani vy ani oni. Vy jste nespokojení, že stále nedělají vše, tak jak si představujete vy. A oni jsou nespokojení, protože nedokážou říct ne a žít svůj život. Ale zároveň svůj život nemůžete žít ani vy, protože jste příliš zaneprázdněni napravováním života druhých. Ale jde to i jinak. Kterou cestu si vyberete vy?
S láskou, www.kvantovaterapie.cz -
Na co se v životě zaměřujete?
Učitel vešel do třídy a nečekaně ohlásil písemku. Žáci s napětím čekali na otázky. Učitel jim rozdal papíry na kterých měla být napsaná témata. Tentokrát však byla na papíru jen jedna černá tečka. Učitel se rozhlédl po třídě a viděl na tvářích žáků zmatené výrazy. Potřebovali zadání. Tehdy jim učitel řekl: „Chci, abyste popsali to, co vidíte na papíru.“ Žáci se pustili do práce. Po uplynutí doby učitel sesbíral písemky a začal nahlas číst odpovědi. Všichni do jednoho popsali černou tečku a její pozici na papíru. Když dočetl, ve třídě zavládlo ticho.
„Písemky nebudu známkovat. Chtěl jsem jen, aby se každý z vás nad tečkou na chvíli zamyslel a samostatně pouvažoval. Nikdo z vás nenapsal nic o bílé části papíru. Všichni jste se soustředili jen na černou tečku. To samé děláme po celý život.“ „Díváme se jen na tu černou tečku, kterou nám do něj někdo nakreslil a nikdy si nevšimneme toho obrovského bílého prostoru všude kolem ní. Černá tečka představuje zdravotní problémy, finanční tíseň, komplikované vztahy nebo ztracená přátelství. Ta černá tečka je něčím tak malým, přesto se však díváme jen na ni a necháme si s ní otrávit celý život.“ „Odtrhněte zrak od černé tečky. Těšte se z každého dne. A svůj život naplňte radostí a láskou.“
Na co se v životě zaměřujete vy? Umíte si všímat krásných a hezkých věcí? Dokážete to po celý den? Vidíte to, jak je váš život krásný a dokonalý? Nebo spíš máte tendeci se zaměřovat na potíže a problémy? Obecně máme totiž tendenci ve své hlavě posilovat negativní nastavení a programy. Tím, že na ně zaměřujeme pozornost, už nemáme kapacitu vidět to hezké a stále posilujeme jen ta negativní nastavení. Proto je důležité jak a na co se zaměřujeme.
Žijeme v krásné zemi, máme vše co potřebujeme k životu. Každý, kdo chce může pracovat, bydlet, mít co jíst. Je dnes normální, že takřka každá rodina má auto, televizi, všichni její členové mají své mobilní telefony. Zdravotnictví je takřka zdarma, to samé školství. To v jiných zemích úplně normální není. Začněme si víc vážit toho, co máme. Zaměřujme se na to, jak máme krásné životy. Čím víc budete posilovat ta hezká nastavení, tím víc si v rámci zákonu rezonance přitáhnete do života hezčí věci. Změňte zaměření své pozornosti, změní se vám tím i váš život. Může to být náročné, ale i snadné. Záleží jen na vás samotných. Víme, jak na to.
S láskou, www.kvantovaterapie.cz -
Nechte minulost minulostí
Putovali spolu dva zenoví mniši Tansan a Ekido a dospěli k brodu. Na břehu stála překrásná mladá dívka v hedvábném kimonu. Očividně měla strach přejít přes řeku, protože ji vzedmuly silné deště. Ekido se rychle podíval jinam. Naproti tomu Tansan nezaváhal a beze slova vzal dívku do náruče a přenesl ji přes řeku. Na druhém břehu ji opatrně postavil a oba mniši pokračovali mlčky v cestě.
Uplynula čtvrthodina, půlhodina, celá hodina. Tu Ekido vyhrkl: „Co to do tebe vjelo Tansane! Porušil si několik mnišských pravidel naráz. Jak sis té hezké dívky vůbec mohl všímat, natož se jí dotknout a přenést jí přes řeku?“ Tansan klidně opáčil: „Já jsem jí nechal u řeky, ty jí ještě stále neseš dál?“.
Občas to největší břemeno neseme sami, ve své hlavě. Trápíme se pro naprosto nepodstatné záležitosti a děláme si výčitky, které jsou úplně zbytečné. Snažíme se držet iluzí zákazů, rozkazů a přikázání, které nás kolikrát svazují natolik, že potom nás jakákoli drobnost může podobným způsobem vyvést z rovnováhy. Nedělejme si domněnky, nepodléhejme výčitkám. Buďme sami sebou. Stejně jako mnich, který jen s čistým srdcem pomohl dívce v nesnázích. Život pak začne být mnohem jednodušší a příjemnější. Jak to máte vy?
S láskou, www.kvantovaterapie.cz -
Dvojčata
Příběh o dvojčatech vychovaných alkoholikem.
Dva chlapci byli vychováváni otcem, který velmi pil. Jeden z nich vyrostl v alkoholika. Když se ho v dospělosti ptali proč je z něj alkoholik jako otec odpověděl: „Celé dětství jsem sledoval otce. Pil, chodil pozdě domů a bil nás. Kdo by se nestal alkoholikem?“ Druhý vyrostl, stal se z něj úspěšný podnikatel a nikdy se nedotkl alkoholu. Když se ho ptali, jak je to možné, odpověděl: „Celé dětství jsem sledoval otce. Pil, chodil pozdě domů a bil nás. Nechtěl jsem svůj život žít tak jako on.“
2 chlapci, 1 otec, 2 rozdílné perspektivy. Váš pohled na život určí, jaký bude cíl vaší Cesty. Dnes je nový den. V životě máte vždy dvě volby. Buď můžete být oběť a nebo můžete být tvůrce svého života, který vezme zodpovědnost za svůj život do svých rukou. Pro kterou variantu jste se rozhodli vy?
S láskou, www.kvantovaterapie.cz -
Sklenice vody
Psycholožka, učící kurzy osobnostního rozvoje procházela po sále, zatímco publiku přednášela o zvládání stresu. Když pozvedla sklenici s vodou, každý z přítomných očekával, že se zeptá „Je sklenice z poloviny prázdná nebo z poloviny plná?“ Namísto toho se však pousmála a zeptala se lidí, kolik si myslí, že sklenice váží. Odhadů bylo mnoho. Ona však řekla: „Na skutečné hmotnosti nezáleží. Záleží na tom, jak dlouho sklenici držím.“
„Pokud ji držím minutu, není to žádný problém. Když ji budu držet hodinu, bude mě bolet paže. Kdybych ji držela celý den, moje paže by se cítila paralyzovaná bolestí. Ale ať už ji vnímám jakkoliv, sklenice je stále stejně těžká, ale čím déle ji držím, tím těžší se zdá.“ Pak pokračovala. „Stres, problémy a starosti jsou stejné jako tato sklenice. Myslete na ně chvíli a nic se nestane. Myslete na ně o něco déle a začnou vás zraňovat. A budete-li se jimi zabývat celý den, budete se cítit paralyzovaní neschopní cokoli udělat.“
Je důležité nezapomínat své stresy uvolňovat. Každý večer, co nejdříve to půjde, odhoďte všechna svá břemena. Netahejte je s sebou celý večer až do nočního spánku. Nezapomeňte svou sklenici zase odložit. Psychosomatika říká, že pokud si nesete svůj stres dlouhodobě, přepíše se do hmotné roviny a vy onemocníte. Proto se rozhodněte pro změnu své mysli a svých nastavení.
Každý den je nový. Každý den se můžete rozhodnou pro změnu. Změňte svou mysl a svá nastavení a změní se celý váš život. Buďte tou změnou Tady a Teď!
S láskou, www.kvantovaterapie.cz -
Nemoc
Z pohledu kvantové fyziky je nemoc stejně jako zdraví jen iluze!
To, zda onemocníte nebo zůstanete zdraví s úžasnou imunitou je „jen“ výsledkem programů vašeho podvědomí. Pokud jste od dětství slýchávali, že onemocníte z průvanu, nebo když se málo oblečete či nevezmete čepici a uvěřili jste tomu – tak je to pravda. Vaše pravda.
Naše realita je tvořena myšlenkami. Každá myšlenka tvoří. Pozitivní, negativní i neutrální. Nelze netvořit. Jen většina lidí to dělá nevědomky. Na našich kurzech učíme jak tvořit vědomě a jak tvořit jen to, co doopravdy ve své realitě chcete. Postupem času potom stejně každý dospěje k tomu, že jen tak „JE“. Protože prací na sobě postupně mizí i přání našeho ega. Ale i tato cesta je pro náš růst důležitá. Když máte ve svém podvědomí nemoc nebo to, že teď někde řádí chřipková epidemie, tak se otevíráte této možnosti a dovolujete si tuto zkušenost prožít. Když se místo toho zaměříte na své dokonalé zdraví, volíte opačnou variantu.
I čínská medicína říká, že je důležité se udržovat v rovnováze. Když je moc jinu nebo jangu, tak může dojít k nerovnováze a pak přichází nemoc. Proto pracujte ve své myšlenkové i fyzické rovině na dokonalé imunitě. Posilujte své zdraví. Protože pokud posílíte své zdraví a udržíte si vnitřní rovnováhu těla, duše i mysli, pro žádnou nemoc nevznikne prostor.
S láskou, www.kvantovaterapie.cz -
Žijeme v nekonečné řadě TEĎ
Naše přítomnost, minulost i budoucnost se odehrávají v jednom a tomtéž okamžiku Teď. Záleží jen na úhlu pozorovatele a jeho vnímání perspektivy svého prožívaného okamžiku. Žijeme v nekonečné řadě Teď. „Máme sice dojem, že (věci) jsou kolem nás v pevných pozicích a ve vztahu k sobě navzájem, ale opravdu je jenom jedno Teď za druhým. Nic víc – a nic míň.“
Jedno takové „teď“ zažíváte samozřejmě třeba ve chvíli, kdy tohle čtete. A nyní si vezměte, že z perspektivy vaší babičky je vaše teď její budoucnost, zatímco teď jejího dědečka je její minulost. Slova „minulost“ a „budoucnost“ jsou prostě relativní pojmy související vždy s pozicí každého jednotlivého pozorovatele.
Když rozhodnutí v budoucnosti může ovlivnit zároveň minulost, máme možnost změnit úhel nahlížení na svůj život. I když prožíváme okamžiky, které se nám nelíbí, rozhodnutím v Teď měníme souvislosti v celém svém vlastním prostoru života.
Kdykoliv se můžeme rozhodnout změnit sami sebe, můžeme prožívat život v harmonii, lásce a šťastni. Záleží jen na nás.
Tohle si prakticky ukazujeme na kurzech Techniky Kvantového Doteku Matrixu a učíme se na svůj život nahlížet a pracovat s ním i tímto způsobem.
S láskou, www.kvantovaterapie.cz -
Vánoce jsou odrazem nás samých
Dny, jako je Štědrý den, si spousta z nás dělá výjimečné. S tímto dnem je spojeno i množství příprav a my si přejeme, abychom se my i naši nejbližší, se kterými v tyto sváteční dny jsme, cítili šťastně, vesele a spokojeně. Navzájem si to také přejeme – „Šťastné a veselé Vánoce.“ Některým z nás se toto přání splní, některým méně. Záleží to na našich nastaveních, na našich očekáváních, ale i na míře pohodového zvládání, když něco nejde přesně podle plánu, a také na naší schopnosti reagovat na změny a radovat se z nich.
Vánoce jsou odrazem nás samých, ostatně tak, jako i všechny další dny.
Představte si, že se slavnostní náladou a otevřeným srdcem ke svým bližním byste vstávali a následně prožívali každý den. Bylo by to pro vás zcela běžné. Čím byste udělali Vánoce výjimečnými? Co by pro vás znamenaly Vánoce? Čím by byla Vánoční atmosféra pro Vás jedinečná? Vždy můžeme posunout své hranice prožívání štěstí a lásky, ale i radosti a vděčnosti z „pouhého“ bytí. A také se vždy můžeme radovat z toho, co už máme a co již nyní prožíváme.Všichni máme v sobě lásku i možnost jejího prožívání ve všech směrech. Od zamilované po bezpodmínečnou – vše přijímací. Často však kolem ní máme vystavěnou dostatečnou hradbu, která nás chrání před bolestí a zklamáním. Máme strach nechat ji proudit, protože ne vždy se setkáme s lidmi, kteří to mají stejně a jsou schopni nám stejnou měrou oplácet a pokud na to čekáme, tak to skutečně může bolet, někdy až nesnesitelně.
Ale tím, že lásku v sobě uzavíráme a chráníme ji před jakýmikoliv výraznými city, ochuzujeme především sami sebe. Můžeme lásku dávat i přijímat a radovat se z ní každý den. Když nás něco zabolí, můžeme to místo uzavření se, vzít jako příležitost k ještě většímu otevření se lásce – bez očekávání jaká bude nebo jak se nám investice lásky vyplatí nebo nevyplatí. Stěžujeme si na to, jak to ve světě vypadá, co dělají druzí a v čem všem nám brání. Ale ve skutečnosti jsme těmi zavřenými a bránícími si zase jen my sami.
Láska hojí, inspiruje a učí. Setkání s láskou mění lidi. I kdyby zareagovali pro nás ne příliš příjemně, pokud naše láska zůstane otevřená a proudící, zasáhne je. Možná změnu nepocítíme my sami, ale skrze daného člověka ji pocítí jiný člověk.Je nádherný Vánoční čas, kdy svá srdce otevíráme. Je to úžasná příležitost k tomu, abychom je po otevření nechali otevřené a už se nevraceli zpátky k uzavírání. Celý další rok pak může být naším výborným učitelem lásky.
A příští Vánoce budou třeba ještě kouzelnější.
A pokud to ještě nejde úplně, netrapte se tím, je to velká vzrušující cesta k otevření se. Někdy se třeba bude zdát rozumnější se zase uzavřít. Klidně to udělejte. Když pak najdete opět odvahu k otevření se – uvidíte, že bude větší než předtím. Zjistíte, že se zase o trochu méně bojíte. Zjistíte, že jste zbourali trochu té citu-vzdorné zdi a posunuli jste se zase dál.
Ten klid a láska, která vás zaplaví, je pocit, pro který stojí za to trochu riskovat.
K Vánocům vám přejeme především odvahu – odvahu žít život tak, jak ho skutečně cítíte. Odvahu k otevření se, odvahu stát se zranitelnými. Ve chvíli, kdy si dovolíte být zranitelní a skutečně to procítíte, zjistíte, že jste v bezpečí.
Mějte odvahu žít plně svůj život a zaplavovat se láskou – nejen o Vánocích.
S láskou, www.kvantovaterapie.cz