Štítek: v očích vědy

  • To, čemu se vzpíráte, přetrvává

    To, čemu se vzpíráte, přetrvává. Neštěstí, smutek, zloba, vztek, zoufalství, naštvání. Bezvýchodná situace, z které nevím kudy kam. Kdo z nás chce toto prožívat? Nikdo? A přesto slyšíme z mnoha stran mnohokrát během dne, jak tato nastavení prožívají lidé v našem okolí. A čím hlouběji jsou v těchto stavech ukotveni, tím více a vážněji je prožívají.


    Nádherně to ilustruje kniha „Jak přicházejí sny“, později filmově zpracovaná v nádherném filmu s Robinem Williamsem. Kdy jeho manželka po sérii neštěstí přichází o celou rodinu a nakonec si sama vezme život. Je ale tak hluboko ponořena do svého žalu, že ani po smrti se pro ni nic nezmění a nadále setrvává ve snové krajině se svým zármutkem. Až její manžel, v podání Robina si pro ni jde, aby ji zachránil a vyvedl z toho smutku, který je tak velký, že málem pohltí i jej. Jeho LÁSKA je ale tak velká, že mu pomůže zachránit je oba dva.


    Náš život je složen z našich myšlenek. Kvantoví fyzikové zjistili, že hmota vlastně vůbec není hmotná. Naopak je tvořena myšlenkami, tendencemi, možnostmi v poli neomezených variant. Toto Kvantové pole nás obklopuje a je to celá naše prožívaná realita. Proto vše co prožíváme je jen a jen výsledkem naší mysli, ať už vědomé nebo podvědomé. Když prožíváme své neštěstí, tak takovému člověku je lehké říct: „mysli pozitivně“. Jenže jak můžu myslet pozitivně, když jsem zoufalý? Rád bych miloval všechno a všechny, ale štve mě soused, kolega v práci…takže pokud, tak můžu milovat všechny, kromě mého souseda a kolegy! Jenže čím víc se bráníme těmto programům a negativním nastavením, tím více je vlastně posilujeme.


    Je to ostatně i princip psychosomatické medicíny. Když to zjednodušíme, tak pokud máte někoho plné zuby a říkáte to často, nemůžete se divit, že často vídáte svého zubaře. Stejně tak, pokud často chcete, aby vám někdo zmizel z očí, nebo nějaké chování ve svém okolí nechcete vidět, je docela normální, že dřív nebo později budete potřebovat brýle. A místo řešení tím, že změníme své vlastní nastavení a své myšlení, tak akorát lepíme záplaty na díry právě třeba brýlemi. A ono by stačilo odstranit programy z hlavy, díky kterým se nám oči začaly kazit.



    Odstraněním příčiny a programů z hlavy a změnou našeho myšlení můžeme dokázat mnoho. Nejen se zbavit nemocí, ale také začít prožívat život v lásce a jednotě. Takže máte právo se držet starých iluzí, ale nedivte se, že ty pak přetrvávají dál a občas dokonce ještě rostou. Ale také máte právo se otočit ke svému starému způsobu myšlení zády. A v tu chvíli změnou sebe sama začnou pomalu odcházet i ty staré programy a s nimi i náš starý nespokojený život.


    Jak na to? Jednoduše, jak píšu výše. Vše kolem nás v kvantovém poli, je jen prostorem variant. Je to prostor neomezených možností. A zde vedle sebe existuje vše. Iluze, dogmata, strachy, zákazy a příkazy, ale také štěstí, hojnost, blaženost, zdraví, osvícení a spokojený život, plný malých drobných, ale i velkých zázraků. Vy si musíte v tom prostoru variant vybrat jen tu možnost, která vám vyhovuje. Tu, která je tou nejkrásnější představou o sobě samém.


    Kurz Techniky Kvantového Doteku Matrixu je propojením kvantové terapie s psychosomatikou a prací s vlastním podvědomím. Na kurzu jdete do hloubi vlastní duše. Vysvětlíme si iluze, které nás omezují. Ty náboženské, duchovní, ale i o nemocech, penězích a životě jako takovém. A přeprogramováním vlastního podvědomí měníme i své vědomí a pak můžeme začít prožívat život podle svých představ.


    S láskou, www.kvantovaterapie.cz

  • Vzpomeňte si

    Vymýšlíte si své nové světy a reality? Fantazírujete? Sníte? Umíte jako malé děti radostně přemýšlet o své vlastní budoucnosti? Nebo jste na to už zapomněli? Vzpomeňte si!


    Když jste byli malí, když jste potom dospívali, byli jste plní ideálů, snů, vizí. Svět vám ležel u nohou, nic nebylo nereálné! Naopak, vše bylo možné! Byl v tom kus mladistvé naivity. Ale právě díky tomu jste se bezhlavě pouštěli do nových vizí a projektů. A mnohé se vám dařili. Jen jak jste začali stárnout, a sem tam jste narazili na překážky, tak vás život, osud atp. „vytrestal“. A vy jste pomalu přestávali snít. A rezignovaně jste se začali řadit do řady těch „seriózních dospělých“. Protože, vy přece víte, co to je život. A jak je těžký.


    Jenže ono to jde jinak. Jde si to dětské nastavení udržet. Anebo pokud jste ho již ztratili, jde se k němu vrátit. A znovu se ho naučit. Rozvíjejte se tím směrem, ve kterém najdete splnění svých tužeb. Dělat opravdové zázraky ve vašem životě nepřísluší nikomu jinému než vám. Všechno, co si přejete, všechny cíle, kterých byste rádi dosáhli, jsou ve vás již uloženy. A vy je můžete uskutečnit.


    Při výzkumu mozku bylo zjištěno, že náš mozek se může měnit. Proměňuje se tím, jakou činnost vykonáváme. Podle toho, čemu se věnujeme a na co myslíme, se dokáže fyzicky měnit. V dlouhé řadě pokusů prováděly testované osoby po určitou dobu neznámé činnosti a zjistilo se, že oblast mozku, která k tomu byla použita, se zvětšila podobně jako sval, jenž člověk trénuje. Zároveň se vytvořily nové synapse, průtok energie v nich vzrostl a začaly se aktivovat nové, jiné automatické okruhy myšlení. Zatímco oblasti mozku ponechané ladem, se zmenšily. Ano, mozek se v těchto místech opravdu zmenšil. Mozek má tedy schopnost zcela změnit svá propojení a vytvořit nová spojení neuronů, když po určitou dobu děláme něco nového nebo nově myslíme. (Více o tomto výzkumu se dočtete např. v knize Zákon rezonance, Pierre Franckh.) Během krátké doby se stanou nové činnosti, nové myšlenky a nová přesvědčení pravdivou skutečností.


    To co je pro nás důležité, je fakt, že ve kterémkoliv okamžiku můžeme pro svůj život stvořit novou realitu. Důsledným opakováním nového požadovaného vzorce myšlení můžeme vytlačit stará a nežádoucí přesvědčení. Proto sněte! Začněte znovu snít a žít jako malé děti. Hrajte si a tvořte své nové světy. Své reality. Přestaňte se vymlouvat na obtížnost vaší situace. Na nereálnost hravé varianty vašeho života. A pak brzy uvidíte! Život zase bude ten barevný a veselý krásný prostor, kde se vám bude krásně žít. Nikdy není pozdě! Je jedno, jestli vám je 30, 50, nebo 80! Hlavní je dovolit si snít a jít si za splněním těchto snů.


    Na kurzech Techniky Kvantového Doteku Matrixu vám dáme nástroje jak začít tvořit a připomeneme vám jak si zase hrát. A co je nejdůležitější? Prožijete si na vlastní kůži, že jste tvůrci a dokážete tvořit.


    S láskou, www.kvantovaterapie.cz

  • Jaký obsah přijímáš Ty?

    Každá informace, každé sdělení a každá zpráva mají vliv na naši DNA a zanechávají stopy v celé naší buněčné struktuře. Zprávy v médiích jsou těmi nejlepšími nosiči pro šíření a posilování strachu. Běžný člověk, který je sleduje, si díky tomu stahuje intenzivní pocit ohrožení. Jeho tělo je tím naprosto zahlcené. Cítí se stále slabší a bezmocnější a pomalu přestává vidět další perspektivu. Když jsme pohlceni touto energií strachu, přitahujeme si do života další zkušenosti, které naše obavy potvrdí.


    Uvědomte si – stejné kvality se přitahují. Našim strachem si vytváříme přesně to, čeho se obáváme. Není úplně jednoduché vystoupit z tohoto kruhu myšlenkových vzorců. Aktivací stresových hormonů se totiž snižuje naše schopnost jasně myslet. Veškeré informace a myšlenkové vzorce pro řešení problémů se realizují v předním mozku. Tam je sídlo rozumu a logiky. Reflexní aktivita má své místo v zadním mozku. Aby mohly stresové hormony v nouzi velmi rychle účinkovat a reagovat, dojde v předním mozku k zúžení cév a v důsledku toho už nejsme schopni jasně myslet. Kromě toho se tím utlumí centrum vědomého jednání. Tato aktivita se nachází v přední mozkové kůře. Z toho plyne, že když jsme ve stresu, máme sníženou inteligenci a snížené vědomé vnímání. A do tohoto stavu se sami dobrovolně dostáváme, pokud dopustíme, abychom byli z venčí zásobováni negativními zprávami.


    Ne, nemohou za to média. Můžeme je sice vinit z obsahů, která vysílají nebo tisknou. Ale my jsme ti, kteří si zapínají televize nebo čtou tisk. Když tento obsah nebudeme konzumovat, přestane se vyrábět, jelikož nebude rentabilní. Jsme to my sami, kdo je zodpovědný za to, co do sebe přijímá. A v oblasti informací to platí stejně tak. Proto místo sledování médií se zaměřujme na to, co chceme skutečně žít. Soustřeďme svou energii na pěkné věci, které nás mohou harmonicky naladit. Hudba, obrazy, filmy, příroda, meditace, jóga, tai-chi. Vše co nás vnitřně zklidní a zharmonizuje, pomáhá k našemu pozitivnímu nastavení. A tím pádem i k vytváření naší pozitivní reality.


    Pak, když chceme vědomě začít vytvářet svůj vlastní pozitivní Vesmír, je naše vnitřní nastavení uvolněné a připravené tvořit si pozitivní myšlenkové vzorce, které se rychleji zapisují do reality našeho kvantového pole – naší vlastní jedinečné reality. Díky tomu vytvoříme cokoliv – harmonický partnerský vztah, rodinu, práci, svůj vlastní svět plný lásky a míru.


    Začněte ho tvořit právě TEĎ. Vypněte zprávy, nečtěte články o válce, uprchlících, katastrofách a nemocech. Právě teď si pusťte harmonickou hudbu a projděte se po pěkných místech. Uvidíte jak váš svět začne být harmoničtější. A navíc vytváříte příjemnou realitu nejen sobě, ale pomáháte tvořit příjemnou realitu i ve světě okolním. Jak začít vědomě nastavovat svou realitu se můžete naučit na našich 5 denních transformačních kurzech TKDM. (zdroje: materiály TKDM, Pierre Franckh – Zákon rezonance)


    Čím krmíte svou mysl právě dnes vy?


    S láskou, www.kvantovaterapie.cz

  • Krátký příběh o tom, jak pracuje náš mozek

    Myslíte si, že jste ukotveni ve svém životě a že jej nemůžete změnit? Vše kolem vás je neměnná realita a vy musíte dál zůstávat obětí svého osudu? Pojďme se dnes trochu zamyslet.


    V době, kdy jsem pracoval jako asistent primářky na dětské neurologii, k nám chodil pacient, mladý chlapec. Zajímavé na něm bylo, že měl pouze prodlouženou míchu. To je malá část mozku v oblasti na konci míchy a začátku lebky. Podle lékařů neměl přežít první 3 měsíce života. Já ho poprvé potkal v jeho 17 letech. Na první pohled na něm nebylo nic zvláštního. Jen mé zkušené oko poznalo odchylky od běžně zdravého člověka. Měl problémy s rovnováhou, pomaleji se vyjadřoval, ale třeba nádherně zpíval. Má paní primářka s jeho případem objela kongresy po půlce světa.


    Jak je to možné? Jak to, že vůbec žil? Jak to, že takto prospíval? Řekněme si některá fakta o našem mozku: Mozek je nejméně 1000x rychlejší než nejrychlejší superpočítač na světě a obsahuje tolik neuronů, kolik je hvězd v Mléčné dráze (asi 100 miliard). Kousek mozku veliký jako zrnko písku obsahuje 100 tisíc neuronů a miliardu synapsí, a je po celý náš život zapnutý (nikdy se nevypíná ani neodpočívá) a neustále se vyvíjí. Takže prostě jeho vědomí a pravděpodobně i jeho rodiny se vzbouřilo a odmítlo akceptovat fakt, že by neměl žít. A ta malá část nějakým způsobem převzala životní funkce. Jak? To dodnes nikdo uspokojivě nevysvětlil.


    Ale jak mozek vlastně pracuje? Náš mozek pracuje se všemi informacemi, které se odehrávají kolem nás. Ale kdo a co vidí? Máme pět za sebou jdoucích úrovní mozkového procesu. Ty právě teď musely proběhnout proto, abyste přečetli tyto řádky. Ale vaše oko vám teď neposlalo obrázky jednotlivých písmen. To váš mozek si teď na základě vizuálních dat tato písmena vytvořil. Nejprve rozložil impulzy z oka na základní tvary, barvy a vzory. Pak vybral vzpomínky, emoce a události a spojil je s těmito vzory a vytvořil z nich hotové obrázky, které 40x za sekundu promítl do předního laloku mozku. Takže ani nevidíte spojitě, je to podobné blikajícímu filmu.


    Váš mozek vlastně maluje obrázek toho, co vidíte. Takže pokud se díváte na rozkvetlou louku, vykresluje každé stéblo trávy, každou květinu. Maluje tak, že se napojuje na vzpomínky na trávu, barvu, tvary a velikosti a vše to spojuje dohromady. Také se dokázalo pokusy s CT, že pokud se díváme očima na předmět a pak si ho se zavřenýma očima představujete, probudí to stejné mozkové činnosti. Mozek nerozeznává mezi tím, co vidí ve svém okolí a tím, co si představuje. Takže pokud i takto funguje mozek, pokud hoch s malou částí mozku může žít a prospívat, pak my můžeme opravdu vše. Jen musíme dovolit své mysli, si začít představovat to, co chce.


    Musíme tvořit představy toho, co chceme, musíme snít, musíme vizualizovat. A náš mozek s těmito informacemi bude pracovat jako se svou realitou. Pak můžete dosáhnout obdivuhodných výsledků na poli vědy, stejně jako úžasných sportovních výkonů, nebo čehokoliv jiného. Jen vy tvoříte svůj nový obraz života. Když se přestanete zaměřovat na svůj současný život, s kterým nejste spokojeni. Když začnete vytvářet ve svém mozku své nové verze myšlenkových vzorců, postupně se přepíšou do vaší skutečné reality.


    Můžete cokoliv, můžete být skutečnými tvůrci svého vlastního Vesmíru.


    S láskou, www.kvantovaterapie.cz

  • Je Brufen lepší než léčitel?

    Za svou dvacetiletou praxi ve fyzioterapii a sportovní medicíně jsem zjistil zajímavou věc. A ta se mi potvrdila, když jsem začal přidávat do praxe alternativní metody, psychosomatiku a psychoanalýzu. Často se mi stávalo, že přicházeli klienti, kteří očekávali zázraky ode mě a ideálně ihned. Jenže tito klienti často odmítali přijmout jeden zásadní fakt. A to, že z hlediska psychosomatiky si za všechny, ale opravdu všechny nemoci můžeme sami. Odmítali připustit, že naše mysl má úžasnou tvořivou sílu. Tak ohromnou sílu, že zhmotňuje vše. Pozitivní, ale i negativní. A pokud během svého života vysíláme negativní programy a myšlenky, tak se samozřejmě zapisují do našeho těla. A po určitém čase se zhmotní jako nemoc.

    Už dlouho před našimi evropskými filozofy a ještě dávněji před objevením kvantové fyziky, věděli indičtí učenci, že mimo oblast našeho běžného vnímání se děje cosi velice důležitého. Buddhističtí i hinduističtí filozofové vždy učili a učí, že okolní svět, tak jak jej vnímáme našimi smysly je mája – iluze – a na pozadí tohoto materiálního světa je ještě něco navíc. Něco, co je mnohem silnější a mnohem podstatnější, mnohem „skutečnější“, i když je to naprosto nepostižitelné. Jak naznačují mnohé duchovní texty, existuje „vyšší realita“, jež je mnohem podstatnější než materiální vesmír, a souvisí s vědomím.

    A to samé odhaluje i kvantová fyzika. Popisuje, že v jádru fyzického světa je zcela nefyzická říše. A my ji můžeme říkat informace, pravděpodobnostní vlny nebo vědomí. Jsme zvyklí běžně prohlašovat, že se vše skládá z atomů. Pokud je tento pohled správný, pak musíme říct, že toto skryté informační pole je to, z čeho se vesmír tam hluboko uvnitř „skutečně“ skládá. Dr. Edgar Mitchell z NASA došel během svého pobytu v kosmu k závěru, že vesmír je v podstatě inteligentní. Postupuje jistým směrem a ten směr se nás dotýká. Onen tvořivý duch, jenž provázel historii naší planety, pochází zevnitř nás a je tam venku – je to totéž. Vědomí je to základní a hmota a energie jsou produktem vědomí.

    Pokud tedy hmota je produkovaná vědomím, i naše nemoci, neštěstí či chudoba jsou produktem naší mysli. A pokud myslíme dlouhodobě (sebe)destruktivním způsobem, tak je pak ve finále skutečně jedno jestli si vezmeme brufen, jdeme k lékaři, nebo léčiteli. Pořád očekáváme, že ta dotyčná berlička zvnějšku vyřeší naše životní trable, které jsme si vytvořili sami uvnitř. V tu chvíli řešíme bolavá záda, zamrzlé rameno nebo bolavý zub. Jenže toto všechno jsou důsledky našeho stavu vědomí, které se fyzicky zhmotnily do nemoci. Nejsou to příčiny. A tak tou zázračnou pilulkou v podání tablety, nebo jakéhokoliv zásahu terapeutem řešíme pouze důsledky. Tím se dostáváme do začarovaného kruhu. Kdy se nám nemoc může vrátit, nebo projevit jinými fyzickými obtížemi.

    Ale my musíme začít od sebe! Pátrejte po tom, proč jste nemocní, nebo nešťastní. Kdy to vzniklo, a co jste v té době před tím žili. Bylo ve vašem životě vše harmonické? Nebo vás něco, nebo někdo stresoval? A pak uděláte ten skutečný zázrak. Zázrak, který přijde od vás. Z vašeho nitra. Terapeut, lékař nebo léky vám pomohou uhasit akutní problém. Tím vám pomohou se zklidnit a uvolnit. A díky tomu získáte prostor pro to udělat změnu sami v sobě. To vy musíte najít jeho skutečnou příčinu a tu změnit. Terapeut vám může pomoci procesem projít a pomůže vám i energeticky, abyste v sobě našli sílu pro změnu. Nicméně skutečná změna je na vás. Ne na terapeutech, lékařích, lécích či bylinkách.

    V okamžiku kdy změníte své nastavení a převezmete zodpovědnost za svůj život i své zdraví, tak se změní vše. Celá vaše realita. A potom nebudete potřebovat žádat o pomoc zvenčí. Budete sami sobě svou pomocí. Svým lékařem i léčitelem. Ale důležité je začít. Začněte dnes měnit svá nastavení a své myšlenky.

    Toto hlouběji vysvětlujeme na svých kurzech. Tak abychom vám pomohli tuto teorii nejen pochopit, ale také ji převést do praxe.

    S láskou, www.kvantovaterapie.cz

  • To je osud…

    To je osud… Takový už je život, to jsou takové divné náhody. Znáte to? Slýcháte to v okolí? Nebo jsou to i vaše věty?


    Všichni víme nejlépe, jak by se měli chovat druzí. Jací by měli být. Co by měli dělat, abychom byli šťastní nebo spokojení. A pak býváme rozčarovaní, pokud takoví nejsou a z toho vzniká vnitřní nespokojenost, která časem přeroste i v tu zevní.


    Naštvání, vztek, urážky, hádky, zklamání. Naše tělo je z pohledu kvantové fyziky vlastně jen myšlenkový vzorec, reagující na podněty přicházející z naší hlavy. Na to jak myslíme, uvažujeme a co říkáme. Víme, že můžeme díky těmto myšlenkám onemocnět, stejně jako se uzdravit. Můžeme žít šťastný život, ale i nešťastný. Ale právě proto nic v našem životě není ovlivněno ze zevního prostředí. Vše jde z našeho nitra. Z nás. To my si svým nastavením přitahujeme – co, s kým a jak budeme prožívat. Zevní prostředí je pak jen našim zrcadlem, které nám pomáhá prožít to, co vlastně chceme. A to i v případě, že si myslíme, že zrovna tohle nechceme. Naše vyzařování však říká něco jiného.


    V podstatě se to dá zjednodušit tak, že neustále zažíváme odraz toho, co máme uvnitř a děje se nám to, na co jsme nastaveni. Jak v tzv. dobrém, tak i v tom tzv. špatném světle. Kdo chce být nešťastný, smutný, sám? Kdo chce potkávat „zlé“ lidi? Nikdo. Ale právě že myšlenky a slova, které vysíláme do svého okolí, pak zhmotňují tu realitu, kterou budeme prožívat. Proto pokud budeme pořád plní strachu a obav, nemůžeme se divit, že budeme pořád zažívat situace, které nás budou v našich obavách utvrzovat a posilovat je. „Ty by ses měl chovat jinak.“ „Tohle bych nečekal, že řekneš.“ „Pokud toho necháš a změníš se, pak budu spokojená.“


    Díky našim očekáváním, která nechceme změnit, prožíváme pořád dokola a dokola stejné situace, které nás utvrzují v tom, že máme pravdu, že ostatní jsou takoví a makoví a osud je k nám nespravedlivý. Cizí, ale i blízcí lidé vám budou vaše nastavení neustále zrcadlit. A proč? Právě proto, že Vesmír vám neustále říká: „Tohle opravdu chceš?“. A je to jako v počítačové hře. Budete dostávat v určité úrovni hry tolik možností tu úroveň zopakovat, než jí projdete. Musíme pochopit, že tyto situace máme díky svému podvědomému nastavení. Tyto programy si neseme z minulosti, ať už z dětství, prenatálu, nebo ještě dřív. A poneseme si je tak dlouho, než se rozhodneme změnit své vnitřní nastavení a přepnout se do nového módu myšlení.


    Můžeme zde na Zemi zažívat jak peklo, tak i ráj. Máme to ve svých rukou. Naučte se, jak své myšlení snadno nastavovat, jak najít své bloky a vyčistit si je. Naučte se vědomě tvořit.


    S láskou, www.kvantovaterapie.cz

  • Fenomén sté opice

    Všichni se v každém okamžiku svého života snaží o to nejlepší, co jim umožňuje aktuální životní situace. Přemýšleli jste ale, kolik svobody vám umožňuje vaše myšlení a jednání?


    Biolog Rupert Sheldrake přišel s teorií morfického pole, které má každý živočišný druh. Je to skupinové energetické pole ve smyslu skupinového vědomí. Když do „databáze“ tohoto pole vkládáme nové informace, v určitém okamžiku dosáhne model vědomí kritického objemu. V tomto bodě, kdy překročí skupinové vědomí tuto kritickou masu, může nový informační vzorec chování přejít do vědomí celého živočišného druhu. Tato zpětná vazba se označuje jako morfická rezonance, a hovorově ji známe jako fenomén sté opice.


    Fenomén sté opice je známý jev vypozorovaný ze sledování opic na odlehlém ostrově, kde se opice naučily před snědením jídla si své jídlo umýt. Když se tento postup naučilo dostatečné množství opic, tzv. bylo dosaženo kritického množství, začaly si jídlo (v pozorování to byly brambory) mýt i opice na vzdálených ostrovech. Teď se vraťme k tomu, kolik svobody nám umožňuje naše myšlení. Na co se zaměřujete během dne? Jak se chováte k sobě? K druhým? Jak myslíte a jak mluvíte? Jaký postoj zaujímáte k dění kolem sebe? Posilujete morfické programy strachu, obav, nenávisti? Pak je logické, že se to na vás sype odevšad, od lidí kolem vás, z médií, prostě strach na vás útočí všude a po celý den.


    Vzpomeňme si na větu matky Terezy, která řekla, že půjde do pochodu za mír, ale ne do pochodu proti válce. Chcete mír? Harmonii? Svobodu a mír v sobě? Posilujte ho každou svou myšlenkou, slovem a činem. Vymažte ze svého slovníku, uloženém ve vašem mozku, slova jako nemoc, neštěstí, zlo, válka. Přepisujte je za slova mír, láska, přátelství. Tím ale nemyslím, že máme být pasivní. Je logické, že pokud vidím, že někdo prolamuje mé hranice, ať už obrazně ty osobní, nebo ty skutečné, tak prostě nastavím pravidla svého vlastního prostoru. Zase obrazně toho osobního, stejně jako toho zevního, třeba hranice země. Je jedno jestli se jedná o pravidla rodiny, přátel, nebo třeba země. Ale nastavuji si je já a pro svůj prostor.


    Proto posílením osobního prostoru na oblast zdraví, prosperity, nebo míru vlastně posiluji nejen svůj osobní prostor, ale zároveň morfický prostor nás všech. Vždy na svých kurzech zdůrazňuji, že: „Nemůžete uzdravit svět, dokud neuzdravíte sebe. Nemůžete zachránit svět, dokud nezachráníte sebe. A nemůžete osvítit svět, dokud neosvítíte sebe a svůj život.“ Zkuste se nad tím zamyslet. Přestaňte vyhledávat, kdo na vás odkud útočí a kdo vás ohrožuje. Pracujte na své vnitřní síle, harmonii a dokonalosti. Když takhle rozsvítíme „sto svíček“ dosáhneme obrazně právě té sté opice. A co teprve až těch opic bude deset, sto, nebo tisíc. Pak vytvoříme takovou morfickou rezonanci, že se naše morfické pole přepíše úplně lehce a jednoduše.


    Na kurzech se o tom bavíme mnohem víc a podrobněji a ukazujeme si jednoduché nástroje, jak provádět tento přepis sama sebe a celého svého životního prostoru. Ale i pak je to zase jenom na nás. My si i potom musíme zvolit, jestli budeme pochodovat proti válce, nebo stvoříme svůj vnitřní a zároveň i ten zevní Mír.


    Přichází nám jaro, které po zimě přináší přírodě i nám nový život. Všechno kvete a září pod přívalem slunečních paprsků. Pojďme do tohoto období s nadšením nového života a sebeobrody. Pojďme si hrát s těmito novými stými opicemi a vytvořme prostor pro život takový, jaký chceme. Pojďme si vyzkoušet kvantové jaro.


    S láskou, www.kvantovaterapie.cz

  • Do, Be, Do, Be!

    DO, BE, do, be, do! Věta, kterou často slýchávám od profesora kvantové fyziky Amita Goswamiho. Dr. Amit Goswami říká, že “Každý člověk může svými pozitivními myšlenkami a akcemi významně přispět ke kvalitnímu posunu v kolektivním vědomí společnosti.”


    Co tím vším myslí? Jeho teorie je založena krom jiného na principu morfických polí Ruperta Sheldraka. Tato teorie říká, že každý biologický druh je propojen v tady a teď něčím jako kolektivní sítí vědomí, které obsahuje veškeré vzpomínky, zážitky a zkušenosti, které každý jedinec svého druhu prožil. A těmito prožitky přispívá ke změně ve vědomí celého druhu. Dr. Amit Goswami mi při našich setkáních vysvětloval, jak on aplikuje v praxi svou teorii Do, be, do be, do.


    Když si vytyčí nějaký záměr, který chce stvořit, tak musí pro tento záměr udělat jeden z kroků k jeho naplnění (Do – z angl. dělat, činit). Pak následuje fáze čekání (Be – z angl. být). A tyto dva úkony opakuje tak dlouho, dokud se mu záměr nepovede zhmotnit v jeho realitě. Když to přeložím do praxe, jak to učíme na našich kurzech Techniky Kvantového Doteku Matrixu, tak si nejdřív musíme pojmenovat to, co chceme. Už tím zaměříme svou pozornost v poli na pozitivní výsledek. Naše mysl je totiž v běžném životě neustále vystavována tomu, co nechce. Protože běžný člověk je masírován médii a systémem pomocí strachu a ukotvován v realitě strachu.


    Tímto pouhým otočením pozornosti k tomu, co chci, již začínám měnit svou vlastní realitu. V druhé fázi využijeme některou z mnoha technik práce s kvantovou vlnou. Tím přepíšeme naše vědomí a dochází k jeho restartu. Toto je stále aktivní fáze “Do”. V okamžiku, kdy jsem vložil nové záměry do své reality (vědomí, tělo, můj životní prostor) nastupuje fáze “Be”. Volně bych ji nazval jako fáze nechání plynout. Úplně odpoutáme pozornost od výsledku a jen čekáme až se dokončí restart našeho vědomí a naší reality. Tato fáze může trvat minuty, ale i dny. Proto jakmile nedojde k úplnému přepisu vědomí, například klientův zdravotní stav se zlepší, ale není ještě úplně zdravý, nastupuje opět fáze “Do”. A takto několikrát zopakujeme obě fáze, až do kýženého výsledku.


    Ze zkušeností na kurzech i z terapií stačí tyto dvě fáze zopakovat párkrát a výsledek nastává velmi rychle. Když to srovnám s mou praxí ve sportovní medicíně, tak se mi výsledky při terapiích zrychlily cca o 80-90% času, který jsem jim původně musel věnovat. Pokud se chcete naučit jak si podobně zkvalitnit svůj vlastní život, ať již po stránce zdravotní, nebo jakékoliv jiné, tak na našich kurzech se to všichni naučíte jednoduchou a hravou formou. Kurzy Techniky Kvantového Doteku jsou postaveny především na praxi. Navíc jako naši absolventi získáváte následující celoživotní přístup k pomoci na další cestě. Např. společná setkávání, kvantové kempy, nástavbové semináře, a možnost spolupráce a růstu společně s týmem techniky.


    Začněte i vy začít žít jako my s Amitem pomocí teorie do, be, do, be, do.


    S láskou, www.kvantovaterapie.cz

  • Jednota

    Kvantová fyzika, stejně jako staré duchovní texty mluví o principu Jednoty. Propojenosti nás všech. Kvantová fyzika to popisuje na principu pole neomezených možností, kdy částice v poli se vyskytují na mnoha místech zároveň, ale jen do okamžiku zaměření naší pozornosti. Ve chvíli, kdy proběhne vědomé rozhodnutí, najednou existuje pouze jedna varianta. Proto všechny naše myšlenky, ať už je zaměřujeme jakýmkoliv směrem, vytvářejí hypotetickou realitu. A v okamžiku, kdy množství určitě zacílených myšlenek překročí kritickou realitu a překročí hraniční mez, tak se vytvoří v našem kvantovém poli dotyčná myšlenka jako nová realita. Záleží na našem zacílení mysli a naší pozornosti. Kam ji zaměřujeme, to posilujeme a pak to žijeme.


    Pokud kdokoliv v našem okolí neustále vytváří myšlenky plné strachu a obav, tak tím posiluje pole strachu a jeho obavy se mu dřív nebo později zhmotňují. Je však jen na nás, kam se rozhodneme zacílit my. V každém okamžiku vytváříme nové a nové vlastní reality. To, co prožíváme my je odpovědností nás samých. Ne, těch ostatních. Krásně to je vidět u takzvaného nálepkování. Určitě to znáte ze svého okolí. Nejčastěji to posloucháme při výchově dětí. Tohle nemůžeš, protože si ublížíš. Takhle se chovat nesmíš, protože nebudeš hodný chlapeček a nikdo tě nebude mít rád. A mnoho podobných nálepek, které se pak začínají projevovat v realitě. A my ty nálepky buď přijmeme a stanou se součástí našich životů. Nebo je odmítneme a vytvoříme si své vlastní nálepky. A pokud už jsme přijali některé nálepky od druhých, můžeme je vždy zase „sloupnout“ a dát na jejich místo jiné, které se nám líbí více. Můžeme si vybírat svůj způsob chování a myšlení. A můžeme do svého života přitahovat opravdu, co chceme.


    Pokud chcete do svého života přitahovat štěstí a úspěch, tak se zaměřujte tím správným směrem. Jinak úspěchu samozřejmě dosáhnout můžete taky, ale pak to může taky zbytečně bolet. A stejně jednou budete muset připustit, že se dělo přesně to, čemu jste věřili. Tak proč se svými přesvědčeními nepracovat již nyní? Je to vždy na každém z nás, jak si budeme vybírat to, co budeme prožívat. Je jedno jak to mají jiní a co jiní dělají. Je důležité, jak se rozhodneme to mít my sami a co my sami budeme dělat. Nemusíme hrát staré hry. Můžeme si vytvořit svou vlastní novou hru. Ve které bude to, co nám přijde smysluplné.


    Nejčastěji naši absolventi říkají, že se jim na našich kurzech líbila praxe. Že konečně pocítili změnu na vlastní kůži. Že prožili to, o čem již mnohokrát četli. A že pochopili, jak skutečně tvořit svůj vlastní život skrze sebe sami. A proč to pochopili? Protože prožili, jakou mají sílu a jaké to je být vědomý tvůrce. Naučili se zacílit na to, co skutečně chtějí a vytvářejí si svými myšlenkami, nastaveními i činy takovou realitu, kterou si přejí žít.


    Jak budete dneska na „nerozumné“ jednání reagovat vy?


    S láskou, www.kvantovaterapie.cz

  • Naučili jsme se vidět svět hmotným

    Naučili jsme se vidět svět hmotným, říká kvantový fyzik prof. Amit Goswami. Přicházelo to postupně. Jako děti jsme věřili, že můžeme a dokážeme cokoliv. Jenže postupně, jak jsme stárli, uvěřili jsme tomu, že ne. Dětství je pro mnohé magický a kouzelný svět. To volně přejde do puberty, kdy věříme tomu, že změníme svět. Věříme, že až budeme dospělí, budeme si konečně moci dělat to, co chceme. Pak ale vstoupíme do té vytoužené dospělosti a většina lidí se zamotá do způsobu života běžného dospělého člověka a postupně své sny ztrácí ve stereotypu běžného dne a džungli hypoték, leasingů, šetření na dovolenou a zajištění životního standardu.


    Celý náš svět vnímáme egem, díky kterému prožíváme tuto svou realitu. Občas když už nemůžeme, začneme utíkat pomalu zpátky k sobě, začínáme se učit jak se zastavit, zrelaxovat. Učíme se jak správně meditovat. Snažíme se rozpustit a zahodit naše ego. Ego je ale pro nás důležité, bez něj by nešlo prožívat to, co děláme v každém okamžiku našeho dne. Svým egem vidíme, cítíme, chutnáme. Naše ego je součástí naší životní reality. Důležité je ale nebýt otrokem ega a našich přání. Důležité je, své ego dokázat pozorovat s hravostí a lehkostí malého dítěte. Takže lépe, než se hnát za rozpuštěním ega, je trénovat to, jak být jeho nezaujatým pozorovatelem. Bez ega bychom nemohli žít v této realitě.


    Když jsme byli děti, tak jsme toto vše uměli. Život byl jedna velká nekonečná hra. Uměli jsme životem plout. Život jsme pozorovali. Když se nám chtělo smát, tak jsme se smáli, když plakat, tak jsme plakali. Když jsme se vyplakali, zase jsme se vrátili ke své hře. Dnes když jsme smutní, tak jako vážní a seriózní dospělí, své trampoty neseme dál a trápíme se ještě dlouho a někteří i rádi. V okamžiku, kdy máme vnitřní rovnováhu těla, duše a mysli, pak přestáváme být otroky svého ega. Pak se dostáváme do celkové rovnováhy. V tomto stavu si plně uvědomujeme, že jsme tvůrci s neomezeným potenciálem. Můžeme tvořit své životy hravě a nespoutaně. Přestáváme být připoutaní k hmotě. Ale užíváme si tvoření (i) skrze hmotu. Jsme schopni celý život tvořit a užívat si vše, co si přitahujeme do naší reality. Užíváme si každý okamžik svého života jen tak.


    Proč? Protože můžeme. Protože život je nádherný dar a my si ho můžeme užívat celý s dětskou hravostí. Můžeme si užívat celou paletu emocí, můžeme zkoumat své duchovní i fyzické možnosti a posouvat je. Můžeme vstupovat do nejrůznějších vztahů s dalšími lidmi a skrze ně poznávat sebe i celý svět. Můžeme ve spolupráci s ostatními vytvořit úžasné věci, které lidem přinesou radost a pomohou posunout i jejich možnosti. Můžeme se každý den rozhodnout, komu a čemu darujeme svou energii. Tomu, čemu dáváme energii, to žijeme.


    Chcete takto žít? Chcete využívat více svých možností a schopností? Chcete si hrát jako dítě? I tomu se věnujeme na našich kurzech. Během rozsáhlé praxe toto vše zažijete na vlastní kůži a naučíte se způsoby, jak si nastavit to, co chcete žít i ve své běžné realitě. Máte neomezený potenciál, jste tvůrci. Jak chcete žít vy? Žijete podle svých přání a snů?


    S láskou, www.kvantovaterapie.cz