Všichni se v každém okamžiku svého života snaží o to nejlepší, co jim umožňuje aktuální životní situace. Přemýšleli jste ale, kolik svobody vám umožňuje vaše myšlení a jednání?
Biolog Rupert Sheldrake přišel s teorií morfického pole, které má každý živočišný druh. Je to skupinové energetické pole ve smyslu skupinového vědomí. Když do „databáze“ tohoto pole vkládáme nové informace, v určitém okamžiku dosáhne model vědomí kritického objemu. V tomto bodě, kdy překročí skupinové vědomí tuto kritickou masu, může nový informační vzorec chování přejít do vědomí celého živočišného druhu. Tato zpětná vazba se označuje jako morfická rezonance, a hovorově ji známe jako fenomén sté opice.
Fenomén sté opice je známý jev vypozorovaný ze sledování opic na odlehlém ostrově, kde se opice naučily před snědením jídla si své jídlo umýt. Když se tento postup naučilo dostatečné množství opic, tzv. bylo dosaženo kritického množství, začaly si jídlo (v pozorování to byly brambory) mýt i opice na vzdálených ostrovech. Teď se vraťme k tomu, kolik svobody nám umožňuje naše myšlení. Na co se zaměřujete během dne? Jak se chováte k sobě? K druhým? Jak myslíte a jak mluvíte? Jaký postoj zaujímáte k dění kolem sebe? Posilujete morfické programy strachu, obav, nenávisti? Pak je logické, že se to na vás sype odevšad, od lidí kolem vás, z médií, prostě strach na vás útočí všude a po celý den.
Vzpomeňme si na větu matky Terezy, která řekla, že půjde do pochodu za mír, ale ne do pochodu proti válce. Chcete mír? Harmonii? Svobodu a mír v sobě? Posilujte ho každou svou myšlenkou, slovem a činem. Vymažte ze svého slovníku, uloženém ve vašem mozku, slova jako nemoc, neštěstí, zlo, válka. Přepisujte je za slova mír, láska, přátelství. Tím ale nemyslím, že máme být pasivní. Je logické, že pokud vidím, že někdo prolamuje mé hranice, ať už obrazně ty osobní, nebo ty skutečné, tak prostě nastavím pravidla svého vlastního prostoru. Zase obrazně toho osobního, stejně jako toho zevního, třeba hranice země. Je jedno jestli se jedná o pravidla rodiny, přátel, nebo třeba země. Ale nastavuji si je já a pro svůj prostor.
Proto posílením osobního prostoru na oblast zdraví, prosperity, nebo míru vlastně posiluji nejen svůj osobní prostor, ale zároveň morfický prostor nás všech. Vždy na svých kurzech zdůrazňuji, že: „Nemůžete uzdravit svět, dokud neuzdravíte sebe. Nemůžete zachránit svět, dokud nezachráníte sebe. A nemůžete osvítit svět, dokud neosvítíte sebe a svůj život.“ Zkuste se nad tím zamyslet. Přestaňte vyhledávat, kdo na vás odkud útočí a kdo vás ohrožuje. Pracujte na své vnitřní síle, harmonii a dokonalosti. Když takhle rozsvítíme „sto svíček“ dosáhneme obrazně právě té sté opice. A co teprve až těch opic bude deset, sto, nebo tisíc. Pak vytvoříme takovou morfickou rezonanci, že se naše morfické pole přepíše úplně lehce a jednoduše.
Na kurzech se o tom bavíme mnohem víc a podrobněji a ukazujeme si jednoduché nástroje, jak provádět tento přepis sama sebe a celého svého životního prostoru. Ale i pak je to zase jenom na nás. My si i potom musíme zvolit, jestli budeme pochodovat proti válce, nebo stvoříme svůj vnitřní a zároveň i ten zevní Mír.
Přichází nám jaro, které po zimě přináší přírodě i nám nový život. Všechno kvete a září pod přívalem slunečních paprsků. Pojďme do tohoto období s nadšením nového života a sebeobrody. Pojďme si hrát s těmito novými stými opicemi a vytvořme prostor pro život takový, jaký chceme. Pojďme si vyzkoušet kvantové jaro.
S láskou, www.kvantovaterapie.cz
Štítek: TKDM
-
Fenomén sté opice
-
Co se rozhodujete žít vy?
Můžeme být takoví, jací chceme. Můžeme cokoliv. Můžeme být upřímní sami k sobě i svému okolí. Můžeme říkat pravdu všude a všem. Ale může se stát, že okolí tu pravdu občas nebude chtít slyšet. Nebo nás za to může i nenávidět. Anebo můžeme hrát hry s maskami korektnosti a přetvářky, a pak v rámci korektnosti budeme třeba i oblíbení. Ale budeme to skutečně my? Jsme takoví, za jaké se vydáváme díky maskám? Nebo chceme upřímně a všude mít své čisté a pravdivé postoje?
Úplně nejlepší je, být milováni pro to, kým jsme. A milovat i sami sebe takové, jací jsme. To, zda se cítíte milováni nebo nenáviděni, je výsledkem VAŠEHO vlastního nastavení. Okolí na vás reaguje podle VAŠEHO vyzařování. To, co se vám děje, není o tom, jací jsou ostatní lidé, ale o tom, jací jste vy. Skuteční vy – ne ti, kterými si přejete být nebo takoví, na jaké si hrajete, že jste. To, jak se ostatní projevují ve společnosti druhých lidí je opět výsledkem jejich vlastních nastavení, která vypovídají o jejich vnitřním světě. Ne o tom vašem. My s těmito nastaveními můžeme rezonovat. Pak v nás jejich chování nebo vyjadřování vzbudí emoci – ať už pozitivní nebo negativní. Nebo s nimi nerezonujeme, a v takovém případě to pravděpodobně ani nezaznamenáme a nevšimneme si toho.
Toto je důvod proč lidé žijící v podobných situacích vnímají krásné věci a ti druzí jen samé hrozné věci. Záleží na nastavení našeho „přijímače“, které stimuly k nám pustí. Kterou variantu si dovolíme prožívat. Jestli tu krásnou, nebo tu hroznou. Pokud máme pocit, že se nám dějí ošklivé věci a svět je hrozný, podívejme se sami do sebe. Do toho, čemu věříme a podle jakých vzorců jednáme – tedy jaké je naše vlastní nastavení. Co si myslíme o lidech? O jejich vzájemných vztazích a chování? Všechny situace, které zažíváme, totiž prostě jen JSOU. Ale to, jaký budou mít pro nás význam, se rozhodujeme MY, kteří do nich vstupujeme. Ať jako přímí účastníci nebo jako pozorovatelé. Na každou situaci se můžeme dívat jako na dobrou, nebo opačně. Můžeme to vzít jako učení, které nás posouvá na naší cestě dál. Nebo tak, že náš život je taková malá či velká katastrofa.
Pokud máme v sobě nastavení, že nám lidé úspěch závidí, nepodporují nás, neuznávají nás, nemilují a celkově, že jsou lidé špatní, pak se nemůžeme divit, když zažíváme situace, kterým MY dáváme význam, že je nám záviděno, nejsme podporovaní, uznávaní a milovaní. A také, že potkáváme lidi, které vyhodnocujeme jako špatné. Tímto zacílením pozornosti našeho vědomí navíc z lidí vytahujeme jejich horší JÁ a posilujeme jej. Jsme zodpovědní za to, v jakém světě žijeme a co nám svět ukazuje jako odraz v zrcadle a co nám hraje. Tuto zodpovědnost však nemáme za něco nebo někoho jiného, jak je nám okolím, nebo společností často předkládáno. Máme ji jen a jen sami za sebe.
A tak to má každý člověk. Každý je zodpovědný za svět, který si tvoří a žije. Nikdo není zodpovědný za nikoho jiného. Pokud tuto zodpovědnost všichni přijmeme, staneme se vědomým společenstvím lidí. Chceme krásný svět, plný podpory a milujících lidí. Zpracujme si všechny důvody, proč to tak nemůže být. Otevřme se lásce a buďme těmi prvními, kdo je podporující a milující nejen vůči sobě, ale i svému okolí. Nastavme se na toto vnímání i u jiných lidí a najednou se nám změní svět. Uvidíme kolem sebe tolik nádherných bytostí. Uvidíme tolik krásy všude kolem sebe. Objevíme nádherný pozitivní vesmír. A svou energií budeme podporovat to, co skutečně chceme ve světě zažívat.
Tímto pomůžeme otevřít lidem v našem okolí to krásné, co mají v sobě a přenastavit se na jiné vnímání situací. To všechno můžeme. Ale záleží jen na nás. Na naší pozornosti a zaměření našeho vědomí na to, co chceme. A pro to se musíme rozhodnout. Rozhodujeme se v každém okamžiku našeho života. Neustále volíme. Tak si začněme vybírat jen to dobré a pozitivní pro nás. Tím se změníme nejen my, ale i naše okolí a jeho pohled na nás.
I těmto tématům a přenastavením se věnujeme na kurzech Techniky Kvantového Doteku Matrixu.
Chcete to zažít i vy?
S láskou, www.kvantovaterapie.cz -
Do, Be, Do, Be!
DO, BE, do, be, do! Věta, kterou často slýchávám od profesora kvantové fyziky Amita Goswamiho. Dr. Amit Goswami říká, že “Každý člověk může svými pozitivními myšlenkami a akcemi významně přispět ke kvalitnímu posunu v kolektivním vědomí společnosti.”
Co tím vším myslí? Jeho teorie je založena krom jiného na principu morfických polí Ruperta Sheldraka. Tato teorie říká, že každý biologický druh je propojen v tady a teď něčím jako kolektivní sítí vědomí, které obsahuje veškeré vzpomínky, zážitky a zkušenosti, které každý jedinec svého druhu prožil. A těmito prožitky přispívá ke změně ve vědomí celého druhu. Dr. Amit Goswami mi při našich setkáních vysvětloval, jak on aplikuje v praxi svou teorii Do, be, do be, do.
Když si vytyčí nějaký záměr, který chce stvořit, tak musí pro tento záměr udělat jeden z kroků k jeho naplnění (Do – z angl. dělat, činit). Pak následuje fáze čekání (Be – z angl. být). A tyto dva úkony opakuje tak dlouho, dokud se mu záměr nepovede zhmotnit v jeho realitě. Když to přeložím do praxe, jak to učíme na našich kurzech Techniky Kvantového Doteku Matrixu, tak si nejdřív musíme pojmenovat to, co chceme. Už tím zaměříme svou pozornost v poli na pozitivní výsledek. Naše mysl je totiž v běžném životě neustále vystavována tomu, co nechce. Protože běžný člověk je masírován médii a systémem pomocí strachu a ukotvován v realitě strachu.
Tímto pouhým otočením pozornosti k tomu, co chci, již začínám měnit svou vlastní realitu. V druhé fázi využijeme některou z mnoha technik práce s kvantovou vlnou. Tím přepíšeme naše vědomí a dochází k jeho restartu. Toto je stále aktivní fáze “Do”. V okamžiku, kdy jsem vložil nové záměry do své reality (vědomí, tělo, můj životní prostor) nastupuje fáze “Be”. Volně bych ji nazval jako fáze nechání plynout. Úplně odpoutáme pozornost od výsledku a jen čekáme až se dokončí restart našeho vědomí a naší reality. Tato fáze může trvat minuty, ale i dny. Proto jakmile nedojde k úplnému přepisu vědomí, například klientův zdravotní stav se zlepší, ale není ještě úplně zdravý, nastupuje opět fáze “Do”. A takto několikrát zopakujeme obě fáze, až do kýženého výsledku.
Ze zkušeností na kurzech i z terapií stačí tyto dvě fáze zopakovat párkrát a výsledek nastává velmi rychle. Když to srovnám s mou praxí ve sportovní medicíně, tak se mi výsledky při terapiích zrychlily cca o 80-90% času, který jsem jim původně musel věnovat. Pokud se chcete naučit jak si podobně zkvalitnit svůj vlastní život, ať již po stránce zdravotní, nebo jakékoliv jiné, tak na našich kurzech se to všichni naučíte jednoduchou a hravou formou. Kurzy Techniky Kvantového Doteku jsou postaveny především na praxi. Navíc jako naši absolventi získáváte následující celoživotní přístup k pomoci na další cestě. Např. společná setkávání, kvantové kempy, nástavbové semináře, a možnost spolupráce a růstu společně s týmem techniky.
Začněte i vy začít žít jako my s Amitem pomocí teorie do, be, do, be, do.
S láskou, www.kvantovaterapie.cz -
Jednota
Kvantová fyzika, stejně jako staré duchovní texty mluví o principu Jednoty. Propojenosti nás všech. Kvantová fyzika to popisuje na principu pole neomezených možností, kdy částice v poli se vyskytují na mnoha místech zároveň, ale jen do okamžiku zaměření naší pozornosti. Ve chvíli, kdy proběhne vědomé rozhodnutí, najednou existuje pouze jedna varianta. Proto všechny naše myšlenky, ať už je zaměřujeme jakýmkoliv směrem, vytvářejí hypotetickou realitu. A v okamžiku, kdy množství určitě zacílených myšlenek překročí kritickou realitu a překročí hraniční mez, tak se vytvoří v našem kvantovém poli dotyčná myšlenka jako nová realita. Záleží na našem zacílení mysli a naší pozornosti. Kam ji zaměřujeme, to posilujeme a pak to žijeme.
Pokud kdokoliv v našem okolí neustále vytváří myšlenky plné strachu a obav, tak tím posiluje pole strachu a jeho obavy se mu dřív nebo později zhmotňují. Je však jen na nás, kam se rozhodneme zacílit my. V každém okamžiku vytváříme nové a nové vlastní reality. To, co prožíváme my je odpovědností nás samých. Ne, těch ostatních. Krásně to je vidět u takzvaného nálepkování. Určitě to znáte ze svého okolí. Nejčastěji to posloucháme při výchově dětí. Tohle nemůžeš, protože si ublížíš. Takhle se chovat nesmíš, protože nebudeš hodný chlapeček a nikdo tě nebude mít rád. A mnoho podobných nálepek, které se pak začínají projevovat v realitě. A my ty nálepky buď přijmeme a stanou se součástí našich životů. Nebo je odmítneme a vytvoříme si své vlastní nálepky. A pokud už jsme přijali některé nálepky od druhých, můžeme je vždy zase „sloupnout“ a dát na jejich místo jiné, které se nám líbí více. Můžeme si vybírat svůj způsob chování a myšlení. A můžeme do svého života přitahovat opravdu, co chceme.
Pokud chcete do svého života přitahovat štěstí a úspěch, tak se zaměřujte tím správným směrem. Jinak úspěchu samozřejmě dosáhnout můžete taky, ale pak to může taky zbytečně bolet. A stejně jednou budete muset připustit, že se dělo přesně to, čemu jste věřili. Tak proč se svými přesvědčeními nepracovat již nyní? Je to vždy na každém z nás, jak si budeme vybírat to, co budeme prožívat. Je jedno jak to mají jiní a co jiní dělají. Je důležité, jak se rozhodneme to mít my sami a co my sami budeme dělat. Nemusíme hrát staré hry. Můžeme si vytvořit svou vlastní novou hru. Ve které bude to, co nám přijde smysluplné.
Nejčastěji naši absolventi říkají, že se jim na našich kurzech líbila praxe. Že konečně pocítili změnu na vlastní kůži. Že prožili to, o čem již mnohokrát četli. A že pochopili, jak skutečně tvořit svůj vlastní život skrze sebe sami. A proč to pochopili? Protože prožili, jakou mají sílu a jaké to je být vědomý tvůrce. Naučili se zacílit na to, co skutečně chtějí a vytvářejí si svými myšlenkami, nastaveními i činy takovou realitu, kterou si přejí žít.
Jak budete dneska na „nerozumné“ jednání reagovat vy?
S láskou, www.kvantovaterapie.cz -
Jakou roli v tom máte Vy?
Zažili jste situaci, kdy jste se něčeho báli nebo jste nechtěli, aby se to stalo. A ono se to pak stalo? Použijme třeba příklad s nevěrou. Žárlím na svého partnera a nechci, aby mě nikdy podvedl. Užírám se, občas tajně zkontroluji mobil, sleduji, na koho se dívá ve společnosti. Občas se vyjádřím k tomu, jak se „nevhodně chová“. Až jednoho dne přijde okamžik, kdy zjistím, že mě partner podvedl. Cítím se ublížený/á. A zároveň si řeknu: „Celou dobu jsem to tušil/a. Vždycky jsem věděl/a, že to udělá.“. Náš, většinou již bývalý protějšek, je hajzl a my jsme ti zrazení, nemilovaní a podvedení.
Ale kdo byl ten, který svými pochybnostmi a „věděním“ vytvořil tuto realitu? Kdo neustále posiloval možnost, že se to stane? Kdo svým vyjadřováním a chováním pomohl, aby se to stalo skutečností? Naše nastavení a to čemu věříme, vytváří naše zaměření a z toho pak vychází i naše činy. Nemusíme si to vůbec uvědomovat, ale pokud věříme, že nás partner podvede, dáváme mu záminky, aby to skutečně udělal. A někdy stačí jen strach, děláme vše pro to, aby se to nestalo, protože se toho bojíme. Když myslíme na objekt svého strachu a neustále ho posilujeme, podporujeme jeho existenci. Jestliže něco chceme jinak, zaměřujme se na to, co skutečně chceme a ne na to, co nechceme.
Obáváme se nevěry? Je potřeba se podívat proč. Mezi nejčastější důvody patří (ale nemusí to být ten váš): strach z osamění, pocit, že mě rodiče nemilovali, strach ze smrti, pocit, že nejsem dost dobrý. Z toho pak vychází potřeba člověka vlastnit, mít v něm jistotu a alespoň trochu ho ovládat. Když najdeme přesný důvod, proč se to děje nám. Můžeme to pomocí kvantové vlny vyčistit a/nebo přepsat. A pak se nastavíme na to, co skutečně chceme: Třeba stabilní rovnocenný vztah. Jak se cítíte, když si řeknete: „Mám stabilní rovnocenný vztah“ anebo „Obávám se, že mi partner bude nevěrný, chci, aby byl věrný.“ Co má pro vás větší sílu? V které variantě budete sebevědomější? A takto to můžete vztáhnout na jakýkoli vztah a situaci v něm. Jak v osobním životě, tak v oblasti přátelství, ale i pracovních a obchodních vztahů.
Vždy, když se vám děje něco, v čem je vám nepříjemně, hrajete v tom vy sami významnou roli. Stačí změnit své nastavení (vstup) i výstup v podobě situace bude zcela jiný. Jsme zvyklí hledat příčiny každé nepřízně mimo sebe. Když však změníme svůj pohled, změníme svůj svět.
Jak to máte vy? Chcete hrát roli obětí, kterým je ubližováno, jsou podváděné, nerespektované atp., anebo chcete být tvůrci, kteří přebírají zodpovědnost za svůj vstup do situací a vztahů a tento svůj vstup upravují a nastavují do té doby, než se cítí spokojeně a šťastně?
Naučte se pracovat se svým vstupem na praktických kurzech TKDM. Zažijte na vlastní kůži, jak mocná bytost jste a co všechno můžete ovlivnit.
S láskou, www.kvantovaterapie.cz -
Je ve společnosti málo lásky?
Hodně lidí si stěžuje, že je ve společnosti málo lásky, spravedlnosti, pravdy, pochopení, morálky atp. Jenže ve společnosti je jen to, co do ní lidé (ne)dávají a (ne)investují. Lidé si přejí všechno možné, od hmotných statků po nádherné mezilidské vztahy, fyzické i psychické zdraví a duchovní prožitky. Rádi by všeho užívali plnými doušky, ale když dojde na investování z jejich strany, najde se často jen spousta výmluv. „Udělal bych víc, ale kdyby se stalo to a to a ten a ten udělal to a to.“ A tak dělají to, co tzv. musí, oddělají si svoje a nedají ani o kapičku navíc, než se od nich očekává. A to nejen v práci, ale často i ve vztazích se svými blízkými nebo v péči o sebe sama. A stěžují si, jak jsou nenaplněni, jak šéf je děsný, partner nemá porozumění a zdraví už také není to, co bývávalo. Vyjmenují vám bez problémů třeba i sto věcí, které jsou špatně, a které by měli být jinak.
Ale když se zeptáte, co dělají pro to, aby se něco změnilo, začne rozpačité: „…ále, co já bych mohl jako dělat…, co já zmůžu?“
Ty, člověče, zmůžeš velice hodně. Jsi tvůrce a můžeš začít tvořit svůj život, který tě naplňuje a baví žít. Je potřeba začít a to začít od sebe. Existuje krásné pravidlo: Dávej víc, než ber. Udělej vždy něco navíc, než je běžné nebo se očekává. Tímto nádherně roztočíš energii hojnosti ve svém životě. Udělej něco víc v práci. Ne z vidiny nějakého zisku. Prostě jen tak pro radost. Vymysli nějaké překvapení pro partnera. Ne, aby tě pochválil, ale jen tak pro radost. Pečuj o své tělo, vyjdi si na procházku, zacvič si, zamedituj, dopřej si osvěžující odpočinek. Vymysli způsob, jak se každý den můžeš hýčkat. Usměj se na lidi kolem sebe. Neočekávej odměnu, dělej to jen pro svou radost. Zachovej se tak, jak ti to přijde správné. Buď upřímný. Buď změnou, kterou chceš ve světě vidět. Najednou zjistíš, že žiješ v úplně jiném světě, než sis doposud myslel. Žiješ ve světě plném lásky, spravedlnosti, pochopení, pravdy, morálky atp.
Tvoř si svůj život. Dostal jsi nádhernou šanci žít ve světě, kde se zhmotňují tvé myšlenky. To, co máš v sobě, si můžeš osahat i navenek v rámci zkušeností a interakcí s jinými lidmi.
Staň se vědomým tvůrcem.
S láskou, www.kvantovaterapie.cz -
Naučili jsme se vidět svět hmotným
Naučili jsme se vidět svět hmotným, říká kvantový fyzik prof. Amit Goswami. Přicházelo to postupně. Jako děti jsme věřili, že můžeme a dokážeme cokoliv. Jenže postupně, jak jsme stárli, uvěřili jsme tomu, že ne. Dětství je pro mnohé magický a kouzelný svět. To volně přejde do puberty, kdy věříme tomu, že změníme svět. Věříme, že až budeme dospělí, budeme si konečně moci dělat to, co chceme. Pak ale vstoupíme do té vytoužené dospělosti a většina lidí se zamotá do způsobu života běžného dospělého člověka a postupně své sny ztrácí ve stereotypu běžného dne a džungli hypoték, leasingů, šetření na dovolenou a zajištění životního standardu.
Celý náš svět vnímáme egem, díky kterému prožíváme tuto svou realitu. Občas když už nemůžeme, začneme utíkat pomalu zpátky k sobě, začínáme se učit jak se zastavit, zrelaxovat. Učíme se jak správně meditovat. Snažíme se rozpustit a zahodit naše ego. Ego je ale pro nás důležité, bez něj by nešlo prožívat to, co děláme v každém okamžiku našeho dne. Svým egem vidíme, cítíme, chutnáme. Naše ego je součástí naší životní reality. Důležité je ale nebýt otrokem ega a našich přání. Důležité je, své ego dokázat pozorovat s hravostí a lehkostí malého dítěte. Takže lépe, než se hnát za rozpuštěním ega, je trénovat to, jak být jeho nezaujatým pozorovatelem. Bez ega bychom nemohli žít v této realitě.
Když jsme byli děti, tak jsme toto vše uměli. Život byl jedna velká nekonečná hra. Uměli jsme životem plout. Život jsme pozorovali. Když se nám chtělo smát, tak jsme se smáli, když plakat, tak jsme plakali. Když jsme se vyplakali, zase jsme se vrátili ke své hře. Dnes když jsme smutní, tak jako vážní a seriózní dospělí, své trampoty neseme dál a trápíme se ještě dlouho a někteří i rádi. V okamžiku, kdy máme vnitřní rovnováhu těla, duše a mysli, pak přestáváme být otroky svého ega. Pak se dostáváme do celkové rovnováhy. V tomto stavu si plně uvědomujeme, že jsme tvůrci s neomezeným potenciálem. Můžeme tvořit své životy hravě a nespoutaně. Přestáváme být připoutaní k hmotě. Ale užíváme si tvoření (i) skrze hmotu. Jsme schopni celý život tvořit a užívat si vše, co si přitahujeme do naší reality. Užíváme si každý okamžik svého života jen tak.
Proč? Protože můžeme. Protože život je nádherný dar a my si ho můžeme užívat celý s dětskou hravostí. Můžeme si užívat celou paletu emocí, můžeme zkoumat své duchovní i fyzické možnosti a posouvat je. Můžeme vstupovat do nejrůznějších vztahů s dalšími lidmi a skrze ně poznávat sebe i celý svět. Můžeme ve spolupráci s ostatními vytvořit úžasné věci, které lidem přinesou radost a pomohou posunout i jejich možnosti. Můžeme se každý den rozhodnout, komu a čemu darujeme svou energii. Tomu, čemu dáváme energii, to žijeme.
Chcete takto žít? Chcete využívat více svých možností a schopností? Chcete si hrát jako dítě? I tomu se věnujeme na našich kurzech. Během rozsáhlé praxe toto vše zažijete na vlastní kůži a naučíte se způsoby, jak si nastavit to, co chcete žít i ve své běžné realitě. Máte neomezený potenciál, jste tvůrci. Jak chcete žít vy? Žijete podle svých přání a snů?
S láskou, www.kvantovaterapie.cz -
Vypni mysl
John Lennon napsal: „Vypni mysl, uvolni se a nech se nést proudem… jenž neustává, jenž neustává… odlož své myšlení a odevzdej se prázdnotě… jež září, jež září…“ Jsme mimo aspekty energie, prostoru, hmoty a času. Jsme pozorovateli těchto aspektů reality. Jak nám popsal Einstein: „Vše je utvořeno z prázdnoty a forma je zhuštěná prázdnota. “ V teorii kvantového pole ztrácí rozlišení mezi částicemi a prostorem, který je obklopuje, svůj původní kontrast, a prázdný prostor je uznán za dynamickou veličinu krajní důležitosti.
V Einsteinových rovnicích pole nelze hmotu dělit od gravitačního pole a gravitační pole nelze dělit od zakřivení prostoru. Na hmotu a prostor se tak pohlíží jako na neoddělitelné a vzájemně související části jediného celku. Moderní fyzika nám ukazuje, že hmotné předměty nejsou rozdílné objekty, ale že jsou neoddělitelně spojeny s prostředím, že jejich vlastnostem lze porozumět pouze v pojmech interakce s okolním světem. Kvantové pole je pole, které může přijmout formu kvant nebo částic. Na kvantové pole se pohlíží jako na základní fyzikální entitu, souvislé medium, přítomné kdekoliv ve vesmíru. (Capek, 1961:319)
Zkuste chvíli pozorovat nějaký svůj životní problém, jako například vztah s někým blízkým kdo vás štve. Pozorujte jak vypadají jednotlivé části vašeho vztahu, a prostor v němž se tento konflikt pohybuje. Dovolte si cítit a prožít všechny části tohoto vztahu a splyňte s nimi. Splyňte se všemi možnostmi, konfliktu i smíření. Splyňte s celým prostorem. Pozorujte obě částice, obě verze vašeho vztahu, jak se vznášejí ve vašem prostoru, a na prostor, který je všude kolem vás, se dívejte jako na realitu utvořenou z jedné a té samé substance. Pozorujte co se s vámi a vašim nitrem děje. Kvantová fyzika nám dokazuje, že když hmotu rozložíme na ty nejmenší částice, tak ty nám nakonec zmizí a nám zůstane základní kvantové pole. Prázdný prostor. Jelikož je vše propojeno, tak Já je propojeno se vším a se všemi.
Ale pokud Já je součástí všeho, jak může vznikat konflikt v této jednotě propojenosti? Právě tím, že se snažíme vytvořit Já představou oddělenosti od druhých, nezávislého na ostatních Já. Jenže na základní výchozí úrovni je toto dělení iluzí, protože i Já je částicí, která se objeví, když zhustíme kvantové pole nebo prázdnotu. A pak Já je zhuštěním prázdnoty a prázdnota je zředěním Já. V takové chvíli prožíváte pocity jednoty se vším a se všemi. Pak svého přítele můžete vidět všude, ve všech a ve všem. Ale taky a především v sobě. Musíme pochopit, že největším přítelem máme být sami sobě. Sami se sebou prožíváme tento život ve své verzi reality života. A pokud dokážeme žít v harmonii sami se sebou, pak můžeme prožít nádherný život v napojení a jednotě.
Tyto témata rozebíráme více na našich kurzech Techniky Kvantového Doteku Matrixu a ukazujeme si nástroje, pomocí kterých to vše můžeme prožívat i prakticky.
S láskou, www.kvantovaterapie.cz -
Jak využívat své emoce?
Emoce mohou pracovat pro vás, anebo proti vám. To vy si vybíráte, jak vás ovlivní. Emoce jsou pocity úzce propojené s našimi záměry, myšlenkami a vzpomínkami. Nejprve si teoreticky ujasníme, jak to funguje a následně si to ukážeme na příkladu z praxe. Emoce fungují jako palivo pro myšlenky, nebo taky jako palivo z myšlenek. Myšlenka, vzpomínka, záměr stimuluje neurony, které pak vydávají světelné emise, určitou frekvenci, která se pak napojuje na naše kvantové pole. Toto napojení na pole spouští vylučování biochemických látek, což vyústí projevem určité emoce. Každá emoce má svou frekvenci a ta se zároveň nepatrně liší i mezi jednotlivými lidmi. I když emoce ovlivňují a pohánějí naše záměry, nemají takové schopnosti, aby nad nimi získaly převahu.
Základním mechanismem akce zůstává záměr. Záměr zaktivizuje neurony v mozku, aby poslaly impulzy od jednoho neuronu k dalšímu. Toto vytváří elektromagnetické pole, které rezonuje na určité frekvenci. Emoce v těle, která má souvislost s těmito myšlenkami a momentální napojení na pole, vyloučí biochemické látky, které dodají palivo na to, aby se emoce projevila. Takto funguje i vytváření našich domněnek, vibrujeme na určité frekvenci a v okamžiku, kdy zachytíme podobnou frekvenci, okamžitě si na podvědomé úrovni dosazujeme, na základě dřívějších prožitků, modelově podobnou situaci. A na základě této zkušenosti i reagujeme. Díky tomu se dostáváme do konfliktních situací, kdy očekáváme chování, které druhá strana třeba myslela úplně jinak. Proto je důležité si zpracovat své staré emoční bloky, které nám mohou způsobit tyto unáhlené reakce.
Když si je odstraníme, dokážeme začít více vnímat svou realitu z pozice pozorovatele. Pak přestáváme jednat na základě emocí, ale s vnitřním klidem vnímáme všechny podněty. Ne jako špatné nebo dobré, ale pouze jako podněty. Pak se vyhneme i konfliktům s okolím. Pokud ale žijeme ze svých domněnek, očekáváme, že to samé prožívá i naše okolí. Například ve vztazích na pracovišti. Kdy jeden zaměstnanec na základě svého nastavení očekává určité výsledky a chováni. Cokoli se vymyká jeho představám, bere jako útok a vztahuje si ho osobně. To samé se děje i v partnerských vztazích, vztazích mezi dětmi a rodiči, i mezi přáteli. Jestliže jsme nějak nastaveni, vytahujeme si z projekcí okolí jen to, co potvrzuje to, co si chceme myslet a cítit. A to i v negativním smyslu. Když máme program, že nás lidi zklamou, vždy budeme vyhledávat na jejich chování cokoli, co by alespoň trochu potvrdilo náš program. Toto se děje zcela automaticky, podvědomě a většina lidí to nedokáže sama od sebe vědomě ovlivnit. Jedou podle naprogramování. Pokud použijeme techniky, které se učíme na našich kurzech TKDM, můžeme si tyto programy zpracovat a pak přestáváme i takto podrážděně reagovat na své okolí. Pokud ale se svými programy nepracujeme, dostáváme se ve spirále podobných situací do začarovaného kruhu. Potvrzujeme si, že naše nastavení je správné, jelikož se neustále potvrzuje v realitě.
Děje se to však proto, že jsme tak nastaveni. Když už jsme v tomto kruhu, většinou nevidíme cestu z něj ven. To jsou okamžiky, kdy máme pocit, že se celý svět proti nám spikl, že všichni hrají nějaké hry proti nám a cítíme se dotčeni, ublíženi, zrazeni. Pak v nás opět převládají emoce smutku a zmaru. Když s nimi nepracujeme, tak jsme stále jejich otrokem. Takže, i když potom z takové práce nebo vztahu utečeme, přestaneme se stýkat s kolegy z práce nebo bývalými partnery, nic nevyřešíme. Na základě našeho frekvenčního vyzařování si v kvantovém poli přitáhneme velmi podobnou situaci v nové práci a s novými lidmi. A budeme tyto situace prožívat tak dlouho, dokud nepochopíme, že přicházejí na základě našeho vyzařování. A jen my sami to můžeme změnit.
Jakmile to jednoho dne pochopíme (a nezáleží na tom, jestli hned v té první práci nebo vztahu, nebo třeba za hodně dlouho v některém z těch následujících), tak se postavíme sami svému zrcadlu a odstraníme si své staré programy. V tu chvíli se změní i naše frekvenční vyzařování. V tu chvíli přestáváme podléhat vlastním domněnkám. Pak jsme už jen vědomým pozorovatelem své reality. Nezaujatě a bez negativních emočních vlivů rozhodujeme. Tvoříme vědomě, stáváme se vědomými tvůrci. Vědomí tvůrci umí ovlivňovat své nastavení a tím si vytváří realitu takovou, jakou si přejí žít. Můžeme být šťastni a spokojeni sami se sebou a s lidmi kolem sebe, ať už jsme kdekoliv a s kýmkoliv.
Pokud vás toto téma zajímá hlouběji, dozvíte se více na kurzech Techniky Kvantového Doteku Matrixu. A především to prožijete na vlastní kůži, jelikož kurz je plný praxe. Naučíte se vědomě tvořit.
S láskou, www.kvantovaterapie.cz -
Láska s podmínkou
Láska s podmínkou… kdo tu podmínku dává?
Mnoho lidí je nešťastných z toho, že nejsou bezpodmínečně milováni a přijímáni. Tolik po tom touží, chtějí se cítit v lásce v bezpečí, chtějí projevit sami sebe takoví, jací jsou, aniž by se jim dostalo nějakého pokárání nebo nějaké jiné, ne příliš příjemné zpětné vazby. Čtou spoustu knih a článků o bezpodmínečné lásce a díky nim se utvrzují v tom, že si hledají špatné partnery a přátele, protože jejich partneři a jejich přátelé jim nedokážou bezpodmínečnou lásku dát.
Přejeme si bezpodmínečnou lásku dostávat a prožívat. Být v jejím opojení, bezpečí a dětské hravosti a radosti. Jenže my sami ji neumíme dát. A v této fázi je úplně jedno, jestli ji neumíme dát ostatním lidem. Klíčové je, že ji neumíme dát sami sobě. A vzhledem k tomu, že ji nedáváme sami sobě, bráníme tomu, aby nám byla dána i zvnějšku. Dokud sami sobě nedovolíme přijímat se bezpodmínečně, milovat se bez podmínek, dokud nezahojíme sami sebe a své bolístky, které vedli k tomu, že jsme si zakázali dopřávat bezpodmínečnou lásku, nemůžeme čekat, že toto prázdno zaplní někdo zvnějšku. Nejde to. Může být vedle vás člověk, který vás skutečně bezpodmínečně miluje, ale pokud takto nemilujete sami sebe, nedokážete jeho bezpodmínečnou lásku vnímat jako lásku bezpodmínečnou. Sami budete hledat překážky a podmínky pro to, jak se druhý chová a co z něj vyzařuje. Dost možná už kolem sebe máte lidi, kteří vás přijímají a milují takové, jací jste.
Dovolte si to vnímat. Dovolte si přijímat lásku druhých a především, dovolte si milovat sami sebe, bez jakýchkoli překážek. Pamatujte, že vše co vnímáte a cítíte, vzniklo ve vás samotných. Pokud máte nějaký blok či strach, vaše okolí vám jej zrcadlí a bude vám jej zrcadlit tak dlouho, dokud ho nepřeměníte v lásku. Scény se mění, lidé se v životě mění, ale pokud blok zůstává, prožíváme ho stále dokola v různých úrovních.
Na kurzech TKDM se věnujeme tomu, jak skrze to, co je v nás samých vnímáme celou realitu. A učíme se přenastavit své programy tak, aby nám nebránili v prožívání lásky na všech úrovních – ve vztazích, ale i ve zdraví a hojnosti.
S láskou, www.kvantovaterapie.cz