Nezajímá mě, z čeho žiješ. Chci vědět, po čem toužíš, a zda máš odvahu setkat se s touhou svého srdce. Nezajímá mě tvůj věk. Chci vědět, jestli bys riskoval, aby se na tebe dívali jako na hlupáka kvůli tvé lásce, snu, nebo kvůli dobrodružstvím, abys opravdu žil. Nezajímá mě, jaké tvé planety stojí spolu s Měsícem. Chci vědět, jestli ses dotkl středu svého smutku, zda v tobě zanechala v životě rány zrada, a zda ses už kvůli strachu z dalších bolestí stáhl. Chci vědět, jestli by si uměl žít s bolestí, s mou či s tvou. Jestli umíš divoce tančit a nechat, aby tě extáze naplnila až po konec tvého prstu bez toho, abys mávl opatrnosti, nebo tomu, abychom byli realisté, nebo abychom pamatovali na hranice lidského bytí. Nezajímá mě, jestli příběh, který mi povídáš, je pravdivý. Chci vědět, jestli dokážeš někoho zklamat, abys byl pravdivý k sobě samému, a jestli umíš snést obvinění ze zrady proto, abys nezradil svou vlastní duši. Chci vědět, jestli vidíš to krásné i tehdy, když to není krásné každý den, a že život pochází z Boží přítomnosti. Chci vědět, jestli dokážeš žít s neúspěchem, s mým nebo s tvým a přece se zastavit na břehu jezera a zakřičet stříbrnému měsíci: „Ano!“
Nezajímá mě, kde žiješ a kolik vyděláváš. Chci vědět, jestli dokážeš vstát po noci plné smutku a pochybností, unavený a s kostmi rozbitými se postarat o děti. Nezajímá mě, kdo jsi a jak ses sem dostal. Chci vědět, jestli stojíš se mnou uprostřed ohně bez toho, aby ses vylekal. Nezajímá mě kde, co a s kým ses učil. Chci vědět, co tě podrží zevnitř, když už se všechno ostatní zřítilo. Chci vědět, jestli dokážeš být sám se sebou a zda jsi opravdu rád sám se sebou v prázdných chvílích.
Oriah Mountain Dreamer
S láskou, www.kvantovaterapie.cz
Štítek: motivační
-
Báseň starého Indiána
-
Umíte v sobě najít tu sílu?
Umíte najít v sobě tu sílu, která vás podrží vždy, ať už jste zdánlivě nahoře nebo dole? Dokážete být sami se sebou? Tohle si myslím, že je velmi důležité. V okamžiku kde objevíte sebe, otevře se před vámi celý svět. Můžete vše a zároveň nemusíte nic. Pak prostě jen Jste a můžete potom třeba přisednout k moudrému indiánovi na skálu a jen tak se dívat do údolí. Vše před vašima očima bude jasné a čisté.
Nic nebude dobré nebo špatné. I to je vždy jen úhel pohledu pozorovatele. Ale když si od toho dostoupíte, zjistíte, že vše jen Je, věci se jen dějí a vy se můžete radovat ve svém přítomném okamžiku. V Tady a Teď.
S láskou, www.kvantovaterapie.cz -
Je možné se zalíbit všem?
Znáte příběh o hinduistickém bohu Shivovi a jeho ženě Parvathi? Parvati je jednou zeptala svého manžela: „Proč mají lidé skon být tak nešťastní? Země je tak krásná, plná nádherných věcí a lidé se přeci dokáží z této krásy radovat.“ Shiva ji pozval, ať se s ním vydá na zem a sama se podívá. V přestrojení sledovali starší manželský pár, který putoval z jedné vesnice do druhé.
Muž jel na oslu a žena kráčela vedle něj. Když přijeli do první vesnice, slyšeli vesničany říkat, jak je muž sobecký, nevychovaný a jak hanebně se chová ke své ženě. On se veze, a jeho žena musí jít pěšky. Měl by se stydět. Proto se před další vesnicí vyměnili. Žena jela na oslu a muž kráče vedle ní. Ale i tentokrát se nevyhnuli káravým pohledům a kritice. „Ta žena nemá žádnou úctu ke svému muži. Muž celý život usilovně pracoval, aby jim zajistil živobytí, a proto by měl jet na oslu on“, pomlouvali je vesničané. A tak před další vesnicí nasedli na osla oba a mysleli si, že tím situaci vyřešili. Vesničani byli udiveni, jak někdo může tak týrat zvíře. „Chudák osel, musí se s nimi vláčet a trmácet. Jsou to bezcitní lidé.“ Před následující vesnicí oba sesedli a šli pěšky vedle osla. Ani tentokrát se vesničanům nezavděčili. Měli je za hlupáky, kteří mají zdravého a silného osla a místo aby na něj nasedli, jdou vedle něj pěšky.
Když opustili nebohé manžele, Shiva se zahleděl na Parvathi a řekl: „Tak vidíš, lidé se tak chtějí druhým tak zalíbit, zavděčit. A i když se budou snažit sebevíc, přesto to nepůjde.
S láskou, www.kvantovaterapie.cz -
Co dělat, když se Vám nedaří dostat „to“ z hlavy?
Myslíte stále na něco, co vás trápí a nemůžete to dostat z hlavy? Bojíte se, že se něco odehraje přesně tak, jak nechcete? Pořád na to myslíte, přehráváte si v hlavě katastrofické scénáře a snažíte se ujistit, že tohle se nemůže stát, ale když už máte pocit, že se vám podařilo přestat se tím zabývat, objeví se jiná situace a vše běží nanovo? Proč se to děje? Proč na to pořád myslím? Proč se mi nedaří se od toho odprostit? Právě proto, že se nám to nelíbí, máme z takové situace strach a stále si to držíme, upíráme na to svou pozornost a stále to živíme.
A tak nám vesmír, Univerzum, je jedno, jak to nazveme, posílá další a další zkoušky, abychom se toho, co si stále tak držíme, mohli zbavit. Buď to rychle pochopíme a vneseme do situace mír a lásku, čímž si špatné pocity zpracujeme anebo to pochopit nechceme a dostaneme se až na pomyslné dno, od kterého se dá snadno odrazit. A proč se zrovna ode dna tak dobře odráží? Protože se dostaneme do stavu mysli, kde už nemáme co ztratit, jsme svolní vůči čemukoli, rezignujeme a konečně se pustíme toho, co jsme si tak křečovitě drželi. A ono se to začne uzdravovat. Je jen na vás, ve které fázi to přerušíte a rozhodnete se danou situaci nebo přání PUSTIT, kdy dovolíte, aby se do ní vlila energie a mohla zase začít pomyslně dýchat – mohla si žít vlastním životem.
Pro naši hlavu je to těžké pochopit, protože se snaží usilovně situaci myšlením vyřešit, prostě řešení vymyslet. A tak pořád myslí a myslí a pomáhá tak situaci posilovat a ve spolupráci se strachem a dalšími emocemi, vymaže ze své pozornosti vše pěkné a zaměří se jen na tu katastrofu. A pak trpí, trpí mysl, trpí duše a trpí pak i naše tělo. A tak vznikají nemoci. Přitom je tak snadné to vyřešit a dovolit, aby se stalo cokoli, z čeho můžeme mít neutrální pocit. Takový, při kterém cítíme mír a víme, že je vše v pořádku. Netrápíme se.
Na našich kurzech učíme, pomocí prožitků, jak to prakticky udělat. Zažijete tam práci v kvantovém poli na vlastní kůži a pomocí jednoduchých postupů si nastavíte realitu, kterou si přejete žít. Ona tady už je. Jen bývá pro spoustu lidí, pro všechny ty strachy, bloky a další nastavení, neviditelná. Určitě si říkáte, proč vám nenapíšeme návod, jak to všechno udělat, proč byste měli chodit na nějaký kurz. My ale z praxe víme, že to, že máte informace, ještě neznamená, že změnu dokážete udělat. Věříme, že návodů jste si již přečetli spoustu. Ale jaké je to v praxi? Funguje to? Už jste to zkusili? Máte nějaké výsledky? Žijete to?
Právě proto děláme kurzy, které jsou plné praxe a během praktického procesu vše pochopíte, nejen pomocí slov, ale především pomocí zážitků. Budete vědět, jak to máte udělat. A hlavně, budete mít za sebou několikadenní praxi a dále se již v celém procesu budete už jen ukotvovat a žít tak, jak si sami vytvoříte. Bude si to pamatovat nejen vaše hlava, ale i vaše tělo. Jedno ale můžete udělat teď hned. Dovolte si, aby se vám dělo všechno to, co si tak křečovitě držíte. Dovolte všechny ty scénáře, i ten nejhorší.
Zkuste to právě TADY A TEĎ! Je to velice účinné a pomůže vám danou situaci pustit.
S láskou, www.kvantovaterapie.cz -
Cesta začíná prvním krokem
„Cesta dlouhá tisíc mil, začíná prvním krokem“ – Confucius
Představte si svůj cíl – představte si ho do všech detailů. Dejte tam opravdu to, po čem prahne Vaše srdce. To, co vás rozrezonuje tak, že se cítíte naplněni a vše dává smysl. Dejte tam to, po čem skutečně toužíte, ne to co je nyní podle vás reálné. Představte si to, co je pro vás opravdový cíl.
Vidíte ho? Čeká Vás hodně kroků, než se splní? Představte si celou cestu a udělejte každý den pár kroků. Skutečně je udělejte. Netrapte se tím, že těch kroků bude hodně a že to možná bude i náročné. Nastavte si to tak, ať vše probíhá ideálně, ať potkáváte ty správné lidi, ať se vám dějí ideální „náhody“, ať máte na plnění svých přání spoustu energie. Ať vás baví nejen cíl, ale užíváte si celou cestu. Toto všechno jde – můžete dokázat cokoliv chcete, můžete si upravit cestu, tak ať se učíte hrou, máte podporu a všude kolem sebe cítíte božskou lásku a hojnost.
I tyto věci se učí na kurzech Techniky Kvantového Doteku Matrixu. A hlavně začněte kráčet po této cestě už dnes – dnes je nejlepší čas vašeho života k prvnímu kroku své cesty, která může mít klidně i tisíc mil a v jejím průběhu i na konci je spoustu sladké odměny – v podobě toho, že žijete život svých snů. Může to dokázat skutečně každý. Každý, který vykročí.
S láskou, www.kvantovaterapie.cz -
Zodpovědnost
Představte si svět, ve kterém by každý člověk přijal zodpovědnost sám za sebe a o sebe, za své myšlenky, činy, v péči o své tělo i mysl. Jednoduše by byl zodpovědný za vše dobré i špatné co se mu děje. Věřím, že jen tato „maličkost“ by změnila svět. Už by tu nebyl svět viníků a obětí. Byl by tu svět tvůrců, kteří si navzájem pomáhají tím, že se inspirují, (spolu)pracují na společných projektech podle svých zájmů nebo si pomáhají „jen“ tím, že jsou. A teď zahoďme představu, že je to jen utopie. A přijměme představu, že to je možné.
A víte, od koho můžeme začít? Asi ano, že? Odpověď je pořád stejná. Sami od sebe.
Převezměme zodpovědnost za svůj život, začněme se o sebe krásně starat. Dopřejme si to nejlepší a naplňme se péčí a láskou až po okraj. A klidně ji nechme i přetékat, aby se mohla dotknout lidí kolem nás a my sami jsme je začali inspirovat tím, jak záříme – k tomu, aby to udělali také. A takto to můžeme tzv. poslat dál. A ti další to pošlou také dál. Důležité je, že my tuto realitu můžeme začít žít už dnes. Je jedno jak to mají dnes ostatní. Jakmile se přenastavíme my, začne se měnit i naše okolí. Přijdou nám do života noví lidé, kteří již tuto realitu žijí a ti staří se buď inspirují a nebo se rozhodnou to mít jinak. Na to mají právo. Jsou to svobodné bytosti. Nikoho nemůžeme předělat – jen sebe. Ostatní můžeme jen inspirovat.
Věřím, že Vás to bude bavit. Nás to baví moc. Je krásné si povídat s lidmi, kteří jsou tvůrci svých životů. Je to velice inspirativní a také energeticky nabíjející. Když držíte zodpovědnost za druhé ve svých rukách. Nejste šťastní a spokojení ani vy ani oni. Vy jste nespokojení, že stále nedělají vše, tak jak si představujete vy. A oni jsou nespokojení, protože nedokážou říct ne a žít svůj život. Ale zároveň svůj život nemůžete žít ani vy, protože jste příliš zaneprázdněni napravováním života druhých. Ale jde to i jinak. Kterou cestu si vyberete vy?
S láskou, www.kvantovaterapie.cz -
Dvojčata
Příběh o dvojčatech vychovaných alkoholikem.
Dva chlapci byli vychováváni otcem, který velmi pil. Jeden z nich vyrostl v alkoholika. Když se ho v dospělosti ptali proč je z něj alkoholik jako otec odpověděl: „Celé dětství jsem sledoval otce. Pil, chodil pozdě domů a bil nás. Kdo by se nestal alkoholikem?“ Druhý vyrostl, stal se z něj úspěšný podnikatel a nikdy se nedotkl alkoholu. Když se ho ptali, jak je to možné, odpověděl: „Celé dětství jsem sledoval otce. Pil, chodil pozdě domů a bil nás. Nechtěl jsem svůj život žít tak jako on.“
2 chlapci, 1 otec, 2 rozdílné perspektivy. Váš pohled na život určí, jaký bude cíl vaší Cesty. Dnes je nový den. V životě máte vždy dvě volby. Buď můžete být oběť a nebo můžete být tvůrce svého života, který vezme zodpovědnost za svůj život do svých rukou. Pro kterou variantu jste se rozhodli vy?
S láskou, www.kvantovaterapie.cz -
Sklenice vody
Psycholožka, učící kurzy osobnostního rozvoje procházela po sále, zatímco publiku přednášela o zvládání stresu. Když pozvedla sklenici s vodou, každý z přítomných očekával, že se zeptá „Je sklenice z poloviny prázdná nebo z poloviny plná?“ Namísto toho se však pousmála a zeptala se lidí, kolik si myslí, že sklenice váží. Odhadů bylo mnoho. Ona však řekla: „Na skutečné hmotnosti nezáleží. Záleží na tom, jak dlouho sklenici držím.“
„Pokud ji držím minutu, není to žádný problém. Když ji budu držet hodinu, bude mě bolet paže. Kdybych ji držela celý den, moje paže by se cítila paralyzovaná bolestí. Ale ať už ji vnímám jakkoliv, sklenice je stále stejně těžká, ale čím déle ji držím, tím těžší se zdá.“ Pak pokračovala. „Stres, problémy a starosti jsou stejné jako tato sklenice. Myslete na ně chvíli a nic se nestane. Myslete na ně o něco déle a začnou vás zraňovat. A budete-li se jimi zabývat celý den, budete se cítit paralyzovaní neschopní cokoli udělat.“
Je důležité nezapomínat své stresy uvolňovat. Každý večer, co nejdříve to půjde, odhoďte všechna svá břemena. Netahejte je s sebou celý večer až do nočního spánku. Nezapomeňte svou sklenici zase odložit. Psychosomatika říká, že pokud si nesete svůj stres dlouhodobě, přepíše se do hmotné roviny a vy onemocníte. Proto se rozhodněte pro změnu své mysli a svých nastavení.
Každý den je nový. Každý den se můžete rozhodnou pro změnu. Změňte svou mysl a svá nastavení a změní se celý váš život. Buďte tou změnou Tady a Teď!
S láskou, www.kvantovaterapie.cz -
Nejdřív vyprázdni svoji misku
Zenový mistr Nan’in přijal návštěvníka, který žádal o vyučování zenu. Nan’in mu nejprve nabídl šálek čaje. Požádal návštěvníka, aby si sedl k němu, postavil před něho misku a začal mu nalévat čaj. Ale když byla miska plná, lil Nan’in s naprostým klidem dál, takže miska přetekla. Návštěvník volal: „Dost! Co to děláte, miska už je přeci plná, nic se už do ní nevejde.“ Nan’in se usmál: „Tak jako ta miska, jsi plný svých vlastních názorů a představ. Jak tě mám vyučovat zenu, dokud nevyprázdníš svou misku?“
Žijeme dnes v době plné informací. Informace se na nás hrnou ze všech stran. Internet je plný zaručených návodů a rad. Knihkupectví praskají ve švech knihami s návodem prakticky na cokoliv. Naše chytré telefony mají takovou kapacitu, že v nich můžeme mít tisíce fotek. Nakonec nemáme čas se podívat ani na ty vlastní fotky. Ukládáme si všechny možné články, odkazy. Ale na kdy? Kdy se k nim vrátíme? Někdy v budoucnu? „Až pak?“
Máme „znalosti“ o všech směrech, filosofiích, „ismech“, ale díky těmto bohatým znalostem zapomínáme na jednoduchost CESTY sami k sobě. Naše podvědomí se občas pere samo se sebou. Vždyť např. indové mluví o 7 čakrách, zatímco v čínských směrech slyšíme o 3 ohřívačích a amazonský šaman mluví třeba o 90. čakře. A člověk, který na sobě pracuje a tohle vše ví, chce samozřejmě dělat vše správně a poctivě. Jenže jeho podvědomí se najednou začne bouřit. Tak jak to je? Podle kterých pravidel se mám řídit? Nakonec raději neděláme nic, protože „kdo nic nedělá, nic nezkazí“.
A nebo něco jednou vyzkoušíme a když to nejde nebo to hned nesplní naše očekávání, odcházíme od toho s tím, že tato cesta nejspíš není pro mě. A pak hledáme a hledáme a cestou sbíráme další pravidla a příkazy a přelíváme svou pomyslnou misku více a více. A vzhledem k tomu, že už nemáme kapacitu na skutečný prožitek, oddalujeme se více a více od své vlastní cesty. Jediný způsob, jak z informací něco vytěžit je převést je na svou znalost a znalosti pak využívat v praxi. Dělat každodenní kroky v praxi je to nejdůležitější. I kdyby byly na první pohled chybné, vždy nás dovedou dál, než když nic neděláme a pouze se vyzbrojujeme pomocí informací na co kdyby a jen sníme o tom, že bychom mohli být šťastní, ale neuděláme nic proto, aby se to skutečně stalo realitou.
Díky praxi si vytváříme své jedinečné know-how, které je naše, je odžité, zažité, pochopené a zpracované. Díky tomu můžeme snadno vylévat své misky a otevírat se dalšímu poznání a novým prožitkům. Bez praxe jen filozofujeme o tom, co by kdyby a jestli náhodou a cítíme se přeplnění a bezradní pohnout se v životě někam dál.
A přitom je cesta k sobě tak jednoduchá. Prvním krokem je vyprázdnit svou misku. A začít dělat to, co s námi rezonuje. A nevzdávat se a nepřestávat. Ale jít dál, dokud neuskutečníte i svou nejbujnější představu, jak má vypadat prožitek, kvůli kterému jste se na tuto cestu vydali. V průběhu cesty se vaše mety budou zvedat a zjistíte, že můžete zažít mnohem více, než jste si vůbec na začátku mohli představit.
S láskou, www.kvantovaterapie.cz -
Proč to nefunguje?
Patříte mezi velkou skupinu lidí, kteří čtou duchovní a sebe-rozvojovou literaturu a pracují na sobě? Daří se vám to, co čtete nebo slyšíte převézt do praxe?
Možná jsou již některé oblasti vašeho života pěkně nastavené a dobře se vám v nich daří. A možná váš život nevypadá moc tak, jak by správně měl. Ale vždyť přece děláte nebo přemýšlíte tak, jak je v knihách popisováno. Tak proč máte někdy pocit, že tak moc šťastní vlastně nejste? Proč to vlastně někdy funguje a někdy vůbec? Hodně duchovně hledajících lidí soustředí velké množství energie na PROČ. Ale ono je ve výsledku úplně jedno proč. Důležité je, že v tom máme nepříjemné pocity, které jsou našimi kontrolkami, že tam není něco v pořádku.
Za vše, co se nám děje v životě si můžeme sami. Ano, my sami. Ne ti druzí, i když jsme naučeni se tak na situace koukat. Ale je to dobrá zpráva, že si za to můžeme sami, jelikož díky tomu, to můžeme my sami vyřešit a změnit. Pojďme se podívat, jak tedy na to. Když to opravdu hodně zjednodušíme, tak si představte své tělo jako počítač. A do tohoto počítače si nahráváte programy a aplikace, pomocí kterých fungujete. Když už se nám nelíbí nějaký program nebo aplikace ve skutečném počítači, tak je jednoduše smažeme a už nejsou. V našem lidském počítači se však chováme často následujícím způsobem: Nelíbí se mi tento program, tak ho zastrčím do nějaké složky, kde nebude vůbec vidět. Nebo do jeho ikonky dám pěkný obrázek, aby mě tak nedráždil. Nebo budu dělat, že ho vůbec nemám a budu se soustředit na jiné programy.
Takto se často snažíme o pozitivní myšlení, protože máme přece pozitivně myslet, ale naše programy říkají něco jiného. Děláme, že tu nejsou, snažíme se je ukrýt nebo na ně lepíme hezké nálepky a věříme, že nálepka změní celý obsah. Pozitivní myšlení je hezké a účinné, ale jen když s ním souzní celá naše bytost. Pokud ne, tak si na něj jen hrajeme a moc nám nepomáhá, spíše naopak.
Představte si, že vás něco nebo někdo pořádně naštval. Pokud jste uvíznutí v poučkách o pozitivním myšlení, snažíte se co nejrychleji vrátit do pozitivna a odůvodnit si, že vlastně vůbec nejste naštvaní oduchovnělými argumenty jako: „Respektuji tvou cestu.“, „Nemá to se mnou nic společného.“, „Všechno je tak, jak má být.“ atp. Na těchto větách není nic špatného, dokonce mají v sobě i hodně pravdivého, ale ne v případech, že to uvnitř vás vře a nejraději byste daného člověka nakopali nebo alespoň vykřičeli bolest, kterou právě způsobilo vaše naštvání. Když se snažíme dělat, že tyto pocity nemáme, tak si lžeme do kapsy a pouze zesilujeme jejich destruktivní účinky. A přitom i negativní emoce nám mohou pomáhat a posilovat nás. O tom si povíme v závěru.
Tímto přístupem si způsobujeme, že nám to, co si přejeme jednoduše nemůže fungovat tak, jak si přejeme. Na povrchu se snažíme něco vyzařovat a přitáhnout si tím to, co si přejeme, ale zevnitř nás vyzařujeme úplně jinak a hádejte, co má větší sílu? Co s tím? Cest je mnoho, žádná není dobrá nebo špatná. Cesty jsou. Povíme vám o té, která funguje nám a předáváme ji na našich kurzech.
Dejte se do velkého úklidu. Pracujeme metodou kvantového čištění podle Techniky Kvantového Doteku Matrixu. Nejprve se čistí nejdůležitější vztahy s blízkými, kteří na nás měli velký vliv. Toto zabere u většiny lidí v průměru kolem 4 až 5 hodin, u některých více, u některých méně. A pak se dočišťují programy v oblastech jako jsou zdraví, láska, práce, finance, osvícení – jednoduše ve všech, které jsou pro vás v životě důležité, a v kterých byste rádi zaznamenali změnu. Představte si to tak, že mažete v počítači staré a nepotřebné programy, a ty které vám částečně slouží aktualizujete na nejnovější verzi, aby vám sloužili mnohem lépe. Věnujete se všem vašim: chci, nechci, musím, nesmím, můžu, nemůžu, měl bych, neměl bych atp. A ve všech čistíte tak dlouho, dokud se neobjeví harmonie a rovnováha.
Pokud máte ve svých programech harmonii a rovnováhu můžete si (většinou poprvé) skutečně svobodně vybrat pro jakou variantu se rozhodnete a co se vám začne v životě dít. Když v nich máte jakékoliv „ale“, většinou má větší sílu to „ale“ a ve skutečnosti se vám přitahují do života tato „ale“. Je to dokonale fungující mechanismus, kdy se vám do života stále vrací nezpracované věci, ve kterých právě tato „ale“ máte proto, abyste se jich konečně mohli zbavit. Je to jako když vám na počítači vyskakuje okénko antiviru, které vám hlásí, že máte v počítači viry a je potřeba je smazat. A tak nám v životě stále vyskakuje to, v čem máme nepříjemné pocity a vadí nám to, se sdělením: „Teď je super příležitost to vyřešit. Uděláš to?“. Jakmile si uděláme pořádek v našem počítači a pročistíme ho, začne nám dávat zcela jiné výsledky, než doposud. A stejně tak je to v životě. Jakmile si pročistíme své bloky, strachy a nastavení, spousta věcí se změní, dokonce se změní i spousta lidí. Tím, že se změníme my, změní se i to, jak se k nám chovají oni. Přestanou se nám dít věci, v kterých nám není dobře. A oblasti, které dříve nefungovaly tak moc dobře, začnou fungovat stejně dobře jako ty, které jsme měli nastaveny už od přirozenosti dobře.
A co pak, když se zbavíme svých problémů? Paradoxně má spousta lidí blok v tom, co bude dál. Bojí se, zda neztratí svou identitu, jako kdyby je definovaly právě jejich problémy. Bojí se, co budou dělat, když už nebudou řešit své problémy. Dobrá zpráva je, že i strachy jsou jen programy a jdou snadno odstranit. Ano, i velké fóbie, ale i ty menší našeptávající všudypřítomné strachy jdou zpracovat. A pak se otevře velice zajímavý svět. Krásná hra.
Možnost tvoření a dětského hraní i v dospěláckém světě. Neznamená to, že už nás nikdy nic nenaštve nebo nerozesmutní. Emoce se však stanou kamarády. Všechny, ty které vnímáme pozitivně, i ty které vnímáme jako negativní. S láskou nás upozorňují na to, kde máme rezervy či zda nejdeme mimo svou cestu, pro kterou jsme se rozhodli. A když chceme něco změnit, máme skvělý nástroj, jak to během chvilky udělat. Své programy a nastavení si můžeme nejen čistit, ale i vytvářet, což je také velká zábava a značná změna způsobu prožívání života, ale to by bylo na další dlouhý článek.
Přejeme vám, ať je i váš život krásná hra a pokud vás kvantové čištění podle TKDM zaujalo, těšíme se na společnou intenzivní práci na některém z našich pětidenních kurzů.
S láskou, www.kvantovaterapie.cz