Autor: admin@quantumflow.cz

  • Kdo nebo co je Bůh?

    Já vnímám Boha jako milujícího, kterému je jedno, co děláte, jak myslíte nebo kdo jste. Bůh prostě „jen“ JE. Bůh se na nás laskavě usmívá, tak jako se usmívá matka na své dítě hrající si na pískovišti. Dítě je chvíli budovatelem, chvíli dobyvatelem. Mění své role ve své hře, a všechny v tu chvíli myslí ve svém dětském světě naprosto vážně. 


    Stejně jako to dítě jsme často lapeni v sítích našich domněnek, iluzí a vážnosti dospělého života a našeho ega. Bohu je úplně jedno, jací jsme. Ví, že jednoho dne pochopíme a přestaneme hrát tyto hry sami na sebe. Začneme chápat iluzi tohoto světa a splyneme v jednotě sami se sebou a celým světem. Je mnoho definic Boha, mnoho připodobnění. A tato slova zazněla v TV sérii Mladý papež z úst papeže, kterého hrál Jude Law. Krásně zde reaguje na tuto věčnou otázku ve svém kázání. 


    „Kdo je Bůh?“ „Bůh je čára, která otevírá,“ odvětila požehnaná Juana. Bylo jí pouhých čtrnáct let. A nikdo nechápal, co se tím snaží říct. A pak zahrnuly všechny děti požehnanou Juanu desítkami otázek: Jsme mrtvé, nebo živé? Jsme unavené, nebo silné? Jsme zdravé, nebo nemocné? Jsme dobré, nebo špatné? Máme ještě čas, nebo už nám vypršel? Jsme mladí, nebo staří? Jsme čistí, nebo špinaví? Jsme hloupí, nebo chytří? Jsme pravdiví, nebo falešní? Jsme bohatí, nebo chudí? Jsme králové, nebo služebníci? Jsme dobří, nebo jsme krásní? Je nám teplo, nebo zima? Jsme šťastní, nebo jsme slepí? Jsme zklamaní, nebo plní radosti? Jsme ztracení, nebo nalezení? Jsme muži, nebo jsme ženy? „To je jedno,“ odvětila požehnaná Juana, když umírala v pouhých osmnácti letech. A pak, na pokraji smrti, se slzami v očích dodala: „Bůh se nenechává spatřit. Bůh nekřičí. Bůh nešeptá. Bůh nepíše. Bůh neslyší. Bůh neklábosí. Bůh nás neutěšuje.“ A všechny děti se jí ptaly: „Kdo je Bůh?“ A Juana odvětila: „Bůh se usmívá.“ A teprve pak všichni pochopili. A teď vás všechny prosím: Usmějte se.


    Z pohledu kvantové terapie a psychosomatiky si popisujeme na našich kurzech tyto hry našeho podvědomí, díky kterým se stále bereme moc vážně a pak se divíme, když náš život není zrovna ideální, ať už z hlediska zdraví, vztahů, práce či duchovna. Rozebíráme tyto principy a prakticky se učíme změnit tyto programy v hlavě. Tím si přestáváme podvědomě zavazet a můžeme jako vědomí tvůrci tvořit život podle svých představ. Jen tak. 


    Pak se můžete usmívat sami na sebe i celý svět kolem vás. Zavřete na chvíli oči, představte si sami sebe v té nejdokonalejší podobě a usmějte se na sebe. A teď si představte celý svůj život, celý svůj životní prostor se všemi známými a usmějte se na ně. Podržte si ten pocit a usmívejte se celý zbytek dne… Jen tak. 


    S láskou, www.kvantovaterapie.cz

  • Umíte být dítětem?

    Umíte být dítětem v dospělém člověku? Hrajete si? 


    Hraní si je potravou kreativity, zábavy, a ve výsledku i zdrojem energie. Hrát si, znamená rezonovat s naším vnitřním já, těšit se z „Teď a tady“, užívat si radost pramenící z okamžiků interakce, sdílení a pocitů. Když pak vědomě umíme „Brát sami sebe lehce, s nadhledem“, pak si i dovolíme hrát si doma s partnerem, v práci s kolegy, v běžných denních situacích. Můžeme tak prožívat život s humorem. 


    Přejeme vám, abyste si dnes připomněli pocity spojené s příjemnými okamžiky z vašeho dětství, vaše dětské sny, a opět si hráli, jen „Teď a tady“.


    S láskou, www.kvantovaterapie.cz

  • Láska, o které se nediskutuje…

    Nejvyšší dobro, se kterým se každé břímě zdá být lehké. Bdí nad námi ve spánku, a i když se unaví, tak nějak víme, že se nikdy nevyčerpá. Neviditelná a přesto velice silná na to, aby vše v okamžiku proměnila a poskytla více radosti, nežli slovo samotné. 


    Přejeme vám, abyste dnes byli láskou a šířili tu krásnou neviditelnou sílu skrze sebe všude kolem.


    S láskou, www.kvantovaterapie.cz

  • Největší z divů – láska

    Není 6 divů – je jen láska… láska je dokonalý div. Dokáže rozehřát zmrzlé srdce. Radostné srdce naplní ještě větší radostí. A když ji „spotřebováváme“, tak se množí. Je ukázkou nádherného proudu života – dávání a přijímání. 


    Dovolme si prožívat lásku ve všem, co děláme i ke všemu živému a neživému. Rozzáří to náš život. Prožívat lásku neznamená, že musíte se vším souhlasit nebo že si máte nechat líbit věci, které se vám nelíbí. Naopak – když to, co se vám nelíbí, naplníte láskou ve svém srdci, věci se mění. 


    Krásný láskyplný den.


    S láskou, www.kvantovaterapie.cz

  • Zodpovědnost

    Představte si svět, ve kterém by každý člověk přijal zodpovědnost sám za sebe a o sebe, za své myšlenky, činy, v péči o své tělo i mysl. Jednoduše by byl zodpovědný za vše dobré i špatné co se mu děje. Věřím, že jen tato „maličkost“ by změnila svět. Už by tu nebyl svět viníků a obětí. Byl by tu svět tvůrců, kteří si navzájem pomáhají tím, že se inspirují, (spolu)pracují na společných projektech podle svých zájmů nebo si pomáhají „jen“ tím, že jsou. A teď zahoďme představu, že je to jen utopie. A přijměme představu, že to je možné. 


    A víte, od koho můžeme začít? Asi ano, že? Odpověď je pořád stejná. Sami od sebe. 


    Převezměme zodpovědnost za svůj život, začněme se o sebe krásně starat. Dopřejme si to nejlepší a naplňme se péčí a láskou až po okraj. A klidně ji nechme i přetékat, aby se mohla dotknout lidí kolem nás a my sami jsme je začali inspirovat tím, jak záříme – k tomu, aby to udělali také. A takto to můžeme tzv. poslat dál. A ti další to pošlou také dál. Důležité je, že my tuto realitu můžeme začít žít už dnes. Je jedno jak to mají dnes ostatní. Jakmile se přenastavíme my, začne se měnit i naše okolí. Přijdou nám do života noví lidé, kteří již tuto realitu žijí a ti staří se buď inspirují a nebo se rozhodnou to mít jinak. Na to mají právo. Jsou to svobodné bytosti. Nikoho nemůžeme předělat – jen sebe. Ostatní můžeme jen inspirovat. 


    Věřím, že Vás to bude bavit. Nás to baví moc. Je krásné si povídat s lidmi, kteří jsou tvůrci svých životů. Je to velice inspirativní a také energeticky nabíjející. Když držíte zodpovědnost za druhé ve svých rukách. Nejste šťastní a spokojení ani vy ani oni. Vy jste nespokojení, že stále nedělají vše, tak jak si představujete vy. A oni jsou nespokojení, protože nedokážou říct ne a žít svůj život. Ale zároveň svůj život nemůžete žít ani vy, protože jste příliš zaneprázdněni napravováním života druhých. Ale jde to i jinak. Kterou cestu si vyberete vy? 


    S láskou, www.kvantovaterapie.cz

  • Na co se v životě zaměřujete?

    Učitel vešel do třídy a nečekaně ohlásil písemku. Žáci s napětím čekali na otázky. Učitel jim rozdal papíry na kterých měla být napsaná témata. Tentokrát však byla na papíru jen jedna černá tečka. Učitel se rozhlédl po třídě a viděl na tvářích žáků zmatené výrazy. Potřebovali zadání. Tehdy jim učitel řekl: „Chci, abyste popsali to, co vidíte na papíru.“ Žáci se pustili do práce. Po uplynutí doby učitel sesbíral písemky a začal nahlas číst odpovědi. Všichni do jednoho popsali černou tečku a její pozici na papíru. Když dočetl, ve třídě zavládlo ticho. 


    „Písemky nebudu známkovat. Chtěl jsem jen, aby se každý z vás nad tečkou na chvíli zamyslel a samostatně pouvažoval. Nikdo z vás nenapsal nic o bílé části papíru. Všichni jste se soustředili jen na černou tečku. To samé děláme po celý život.“ „Díváme se jen na tu černou tečku, kterou nám do něj někdo nakreslil a nikdy si nevšimneme toho obrovského bílého prostoru všude kolem ní. Černá tečka představuje zdravotní problémy, finanční tíseň, komplikované vztahy nebo ztracená přátelství. Ta černá tečka je něčím tak malým, přesto se však díváme jen na ni a necháme si s ní otrávit celý život.“ „Odtrhněte zrak od černé tečky. Těšte se z každého dne. A svůj život naplňte radostí a láskou.“


    Na co se v životě zaměřujete vy? Umíte si všímat krásných a hezkých věcí? Dokážete to po celý den? Vidíte to, jak je váš život krásný a dokonalý? Nebo spíš máte tendeci se zaměřovat na potíže a problémy? Obecně máme totiž tendenci ve své hlavě posilovat negativní nastavení a programy. Tím, že na ně zaměřujeme pozornost, už nemáme kapacitu vidět to hezké a stále posilujeme jen ta negativní nastavení. Proto je důležité jak a na co se zaměřujeme. 


    Žijeme v krásné zemi, máme vše co potřebujeme k životu. Každý, kdo chce může pracovat, bydlet, mít co jíst. Je dnes normální, že takřka každá rodina má auto, televizi, všichni její členové mají své mobilní telefony. Zdravotnictví je takřka zdarma, to samé školství. To v jiných zemích úplně normální není. Začněme si víc vážit toho, co máme. Zaměřujme se na to, jak máme krásné životy. Čím víc budete posilovat ta hezká nastavení, tím víc si v rámci zákonu rezonance přitáhnete do života hezčí věci. Změňte zaměření své pozornosti, změní se vám tím i váš život. Může to být náročné, ale i snadné. Záleží jen na vás samotných. Víme, jak na to. 


    S láskou, www.kvantovaterapie.cz

  • Dvojčata

    Příběh o dvojčatech vychovaných alkoholikem. 
    Dva chlapci byli vychováváni otcem, který velmi pil. Jeden z nich vyrostl v alkoholika. Když se ho v dospělosti ptali proč je z něj alkoholik jako otec odpověděl: „Celé dětství jsem sledoval otce. Pil, chodil pozdě domů a bil nás. Kdo by se nestal alkoholikem?“ Druhý vyrostl, stal se z něj úspěšný podnikatel a nikdy se nedotkl alkoholu. Když se ho ptali, jak je to možné, odpověděl: „Celé dětství jsem sledoval otce. Pil, chodil pozdě domů a bil nás. Nechtěl jsem svůj život žít tak jako on.“ 


    2 chlapci, 1 otec, 2 rozdílné perspektivy. Váš pohled na život určí, jaký bude cíl vaší Cesty. Dnes je nový den. V životě máte vždy dvě volby. Buď můžete být oběť a nebo můžete být tvůrce svého života, který vezme zodpovědnost za svůj život do svých rukou. Pro kterou variantu jste se rozhodli vy? 


    S láskou, www.kvantovaterapie.cz

  • Nechte minulost minulostí

    Putovali spolu dva zenoví mniši Tansan a Ekido a dospěli k brodu. Na břehu stála překrásná mladá dívka v hedvábném kimonu. Očividně měla strach přejít přes řeku, protože ji vzedmuly silné deště. Ekido se rychle podíval jinam. Naproti tomu Tansan nezaváhal a beze slova vzal dívku do náruče a přenesl ji přes řeku. Na druhém břehu ji opatrně postavil a oba mniši pokračovali mlčky v cestě. 


    Uplynula čtvrthodina, půlhodina, celá hodina. Tu Ekido vyhrkl: „Co to do tebe vjelo Tansane! Porušil si několik mnišských pravidel naráz. Jak sis té hezké dívky vůbec mohl všímat, natož se jí dotknout a přenést jí přes řeku?“ Tansan klidně opáčil: „Já jsem jí nechal u řeky, ty jí ještě stále neseš dál?“.


    Občas to největší břemeno neseme sami, ve své hlavě. Trápíme se pro naprosto nepodstatné záležitosti a děláme si výčitky, které jsou úplně zbytečné. Snažíme se držet iluzí zákazů, rozkazů a přikázání, které nás kolikrát svazují natolik, že potom nás jakákoli drobnost může podobným způsobem vyvést z rovnováhy. Nedělejme si domněnky, nepodléhejme výčitkám. Buďme sami sebou. Stejně jako mnich, který jen s čistým srdcem pomohl dívce v nesnázích. Život pak začne být mnohem jednodušší a příjemnější. Jak to máte vy? 


    S láskou, www.kvantovaterapie.cz

  • Sklenice vody

    Psycholožka, učící kurzy osobnostního rozvoje procházela po sále, zatímco publiku přednášela o zvládání stresu. Když pozvedla sklenici s vodou, každý z přítomných očekával, že se zeptá „Je sklenice z poloviny prázdná nebo z poloviny plná?“ Namísto toho se však pousmála a zeptala se lidí, kolik si myslí, že sklenice váží. Odhadů bylo mnoho. Ona však řekla: „Na skutečné hmotnosti nezáleží. Záleží na tom, jak dlouho sklenici držím.“


    „Pokud ji držím minutu, není to žádný problém. Když ji budu držet hodinu, bude mě bolet paže. Kdybych ji držela celý den, moje paže by se cítila paralyzovaná bolestí. Ale ať už ji vnímám jakkoliv, sklenice je stále stejně těžká, ale čím déle ji držím, tím těžší se zdá.“ Pak pokračovala. „Stres, problémy a starosti jsou stejné jako tato sklenice. Myslete na ně chvíli a nic se nestane. Myslete na ně o něco déle a začnou vás zraňovat. A budete-li se jimi zabývat celý den, budete se cítit paralyzovaní neschopní cokoli udělat.“


    Je důležité nezapomínat své stresy uvolňovat. Každý večer, co nejdříve to půjde, odhoďte všechna svá břemena. Netahejte je s sebou celý večer až do nočního spánku. Nezapomeňte svou sklenici zase odložit. Psychosomatika říká, že pokud si nesete svůj stres dlouhodobě, přepíše se do hmotné roviny a vy onemocníte. Proto se rozhodněte pro změnu své mysli a svých nastavení. 


    Každý den je nový. Každý den se můžete rozhodnou pro změnu. Změňte svou mysl a svá nastavení a změní se celý váš život. Buďte tou změnou Tady a Teď! 


    S láskou, www.kvantovaterapie.cz

  • Nemoc

    Z pohledu kvantové fyziky je nemoc stejně jako zdraví jen iluze! 


    To, zda onemocníte nebo zůstanete zdraví s úžasnou imunitou je „jen“ výsledkem programů vašeho podvědomí. Pokud jste od dětství slýchávali, že onemocníte z průvanu, nebo když se málo oblečete či nevezmete čepici a uvěřili jste tomu – tak je to pravda. Vaše pravda. 


    Naše realita je tvořena myšlenkami. Každá myšlenka tvoří. Pozitivní, negativní i neutrální. Nelze netvořit. Jen většina lidí to dělá nevědomky. Na našich kurzech učíme jak tvořit vědomě a jak tvořit jen to, co doopravdy ve své realitě chcete. Postupem času potom stejně každý dospěje k tomu, že jen tak „JE“. Protože prací na sobě postupně mizí i přání našeho ega. Ale i tato cesta je pro náš růst důležitá. Když máte ve svém podvědomí nemoc nebo to, že teď někde řádí chřipková epidemie, tak se otevíráte této možnosti a dovolujete si tuto zkušenost prožít. Když se místo toho zaměříte na své dokonalé zdraví, volíte opačnou variantu. 


    I čínská medicína říká, že je důležité se udržovat v rovnováze. Když je moc jinu nebo jangu, tak může dojít k nerovnováze a pak přichází nemoc. Proto pracujte ve své myšlenkové i fyzické rovině na dokonalé imunitě. Posilujte své zdraví. Protože pokud posílíte své zdraví a udržíte si vnitřní rovnováhu těla, duše i mysli, pro žádnou nemoc nevznikne prostor.


    S láskou, www.kvantovaterapie.cz